Rok 1992

Nejvyšší soud je věcně příslušný rozhodovat o prodloužení vazby podle § 71 odst. 4 tr.ř. v přípravném řízení jen v těch případech, kdyby trvání vazby mělo přesáhnout dobu jednoho roku.

Zápis do obchodného registra ohladom nových družstiev vzniknutých z rozdeleného družstva nie je podmienený vymazaním ich predchodcu z tohto registra.Ak členská schôdza rozdelovaného družstva stanoví zásady, podla ktorých sa bude postupovať pri rozdelovaní majetku a pri realizácii tohto rozdelenia v budúcnosti, sú tým splnené podmienky stanovené pre rozdelenie družstva v ustanovení § 9 zákona č. 162/1990 Zb.

Objeví-li se konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že obviněný, jenž byl vzat do vazby jen z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr.ř., bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, lze rozšířit vazbu i na důvod uvedený v § 677 písm. b) tr.ř. jen rozhodnutím soudu. V přípravném řízení tak může soud rozhodnout, nejde-li o případy uvedené v § 72 odst. 1 věta druhá tr.ř., jen na návrh prokurátora.Toto rozhodnutí je rozhodnutím o vazbě, a je tedy proti němu přípustná stížnost ( § 74 odst. 1 tr.ř.).

Informatívny (predbežný) výpočet výšky starobného dôchodku, na ktorý má vzniknúť nárok až v budúcnosti, nemôže byť predmetom preskúmania súdom. Započítanie dôb zamestnania v čase nezákonného výkonu trestu v I. alebo II. pracovnej kategórii umožňuje ustanovenie § 25 ods. 2 zákona č. 119/1990 Sb. len v rozsahu, v ktorom poškodený vykonával vo výkone trestu odňatia slobody práce, ktoré by odôvodňovali zaradenie zamestnania do I. alebo II. pracovnej kategórie. Ak si žiadateľ o starobný dôcbodok zvolil úpravu dôchodku podľa ustanovenia § 25 ods. 7 zákona č. 119/1990 Sb.*) formou príplatku k dôchodku za každý mesiac väzby a výkonu trestu odňatia slobody, v ktorom vykonával práce za podmienok, ktoré by odôvodňovali ich posudzovanie ako zamestnanie I. alebo II. pracovnej kategórie, nemôže sa súčasne domáhať úpravy dôchodku aj podľa ustanovenia § 25 ods. 1 až 6 zákona č. 119/1990 Sb.

Proti rozhodnutí soudu o návrhu prokurátora na prodloužení vazby podle § 71 odst. 1 tr.ř. ve znění zák. č. 558/1991 Sb. není přípustná stížnost podle § 74 odst. 1 tr.ř., § 141odst. 2 tr.ř. Pokud při rozhodování podle § 71 odst. 1 tr.ř. soud rozhodne, že se návrh prokurátora na prodloužení vazby zamítá, nerozhoduje v důsledku toho o propuštění obviněného z vazby obviněného z vazby propustí podle § 71 odst. 2 tr.ř. prokurátor.Jestliže však soud v souvislosti s návrhem prokurátora zjistí, že důvody vazby neexistují, propustí obviněného z vazby podle § 72 odst. 1 tr.ř. a nerozhoduje již o prodloužení vazby, a to ani zamítavým výrokem.Rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby podle § 72 odst. 1 tr.ř. je však rozhodnutím o vazbě, proti kterému může prokurátor podat stížnost podle § 74 odst. 1 tr.ř., § 141 odst. 2 tr.ř.Rozhodne-li soud druhého stupně o této stížnosti dříve, než uplyne zákonná lhůta trvání vazby tak, že napadené usnesení zruší, musí příslušný soud neprodleně rozhodnPubl. původním návrhu na prodloužení vazby. Stížnost proti rozhodnutí o propuštění z vazby má sice odkladný účinek, ale pokud o ní není rozhodnuto do uplynutí lhůty trvání vazby a vazba není prodloužena, musí prokurátor propustit obviněného na svobodu.

Faktické odlúčenie ako dôsledok výkonu práce (povolania) mimo obvod bydliska rodiny samo osebe nestačí pre záver o tom, že rodičia maloletého dieťaťa spolu nežijú; treba tu posúdiť najmä mieru a rozsah osobnej starostlivosti o dieťa, zodpovedajúcej tejto okolnosti, spôsob úhrady nákladov na domácnosť a rodinu a celkovú funkčnosť rodiny v priebehu tejto životnej situácie rodičov (vzájomné návštevy, trávenie osobného volna, dovoleniek, prázdnin a pod.).Pri určovaní rozsahu výživného v cudzej mene niet prekážok prihliadnuť na rozdielne životné náklady dieťaťa v cudzine a v ČSFR a vziať ich do úvahy. Súd tu berie do úvahy aj vyjadrenia Ústredia pre medzinárodnoprávnu ochranu mládeže, ktoré býva v týchto prípadoch aj kolíznym opatrovníkom maloletého dieťaťa v konaní pred súdom. Pozri č. 29/1974 Zbierky súdnych rozhodnutí a stanovísk

Odsouzenému lze podle § 152 odst. 1 písm. b) tr.ř. uložit povinnost nahradit státu náklady na nutnou obhajobu teprve potom, co nabylo právní moci usnesení, jímž bylo podle § 151 odst. 3 tr.ř. rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce a přiznaná částka byla obhájci vyplacena.