Rok 1992

Jestliže věc obviněného stíhaného pro trestný čin byla postoupena obecnímu úřadu s tím, že může jít o přestupek, nelze obviněnému stanovit povinnost podle § 152 odst. 1 písm. b) tr.ř. nahradit státu částku, která byla vyplacena ustanovenému obhájci, neboť chybí základní předpoklad k takové povinnosti, že totiž obviněný byl pravomocně uznán vinným.

Povahou veci bolo vylúčené podanie sťažnosti pre porušenie zákona (ako mimoriadného opravného prostriedku proti právoplatnému súdnemu rozhodnutiu) proti volebnej sťažnosti v zmysle ustanovenia § 50 zákona č. 346/1990 Zb.Primerané použitie ustanovení Občianskeho súdneho poriadku na konanie o volebnej sťažnosti podla uvedeného ustanovenia bolo treba aplikovať v rozsahu obmedzenom osobitným charakterom právnej úpravy volieb.

Jestliže byl v rozporu s ustanovením § 38 odst. 1 tr.ř. obviněnému ustanoven obhájce, aniž mu byla dána možnost si obhájce zvolit, není povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem.

Jestliže akciová společnost vznikala teprve zápisem do podnikového rejstříku, bylo vyloučeno, aby tato akciová společnost mohla podat návrh na svůj vlastní zápis do podnikového rejstříku. Takový postup byl v rozporu s ustanoveními § 19 a § 20 o.s.ř. Srov. ovšem nyní ustanovení § 27 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, o obchodním rejstříku

V případě, že obhájce ustanovený v trestním řízení se dá v rámci svého pověření zastoupit jiným advokátem, vzniká nárok na odměnu za poskytnutou právní pomoc ( § 151 odst. 2 tr.ř.) pouze ustanovenému obhájci, nikoli substitutovi.

Zařazení určité věci státním notářstvím do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví toho, kdo věc nabyl na základě dohody dědiců, schválené rozhodnutím státního notářství.Dohoda o vypořádání dědictví řeší vztahy pouze mezi účastníky řízení o dědictví jiné osoby, které nebyly účastníky řízení o dědictví, se mohou domáhat svého práva k věci, jež byla zařazena do aktiv dědictví po zůstaviteli v občanském soudním řízení.

Soudce vyloučený podle § 8 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, je vyloučen i z rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce podle § 151 odst. 3 tr.ř., které navazuje na rozhodnutí vydaná v rehabilitačním řízení.