Rok 1992

Jestliže již soud rozhodl na návrh účastníka řízení o dědictví o skutečnosti, která zůstala mezi účastníky řízení o dědictví sporná, potom se musí v dalším průběhu řízení o dědictví vycházet z pravomocného rozhodnutí soudu o této skutečnosti a nelze posuzovat odlišně od závěrů uvedeného soudního rozhodnutí např. důvodnost pohledávky, která má být uvedena do soupisu pasív dědictví.

Jestliže po zrušení rozsudku skutek uvedený v obžalobě a právně posouzený jako přečin již není vzhledem k nové právní úpravě přečinem ani jiným činem trestně postižitelným, nepřichází v úvahu zastavení trestního stíhání vzhledem k amnestii prezidenta republiky. O takovém skutku je třeba rozhodnout zprošťujícím výrokem podle § 226 písm. b) tr.ř.

Byla-li darovaná věc zaslaná obdarovanému poštou jako balíková zásilka, nebylo možné přijetí nabídky daru spatřovat již v převzetí poštovní zásilky, nýbrž až v tom, že se po rozbalení zásilky obdarovaný rozhodl dar přijmout nebo nikoli. Bylo tu tedy zapotřebí počítat s určitým časovým odstupem, během něhož se obdarovaný může seznámit s tím, co je mu darováno. Lhůta ke splnění ohlašovací povinnosti podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 146/1984 Sb., v takovém případě neběžela od převzetí poštovní zásilky, nýbrž až od seznámení se s tím, co bylo darováno, a to v odpovídající době, která je k tomu zapotřebí.

O trestný čin opustenia dieťaťa podla § 212 Tr.zák. môže ísť len vtedy, keď úmysel páchatela zahŕňa iba vznik nebezpečenstva smrti alebo ublíženia na zdraví. Pokial páchatel vie o tom, že v dôsledku opustenia dieťaťa môže skutočne dôjsť k smrtelnému následku a je s tým uzrozumený, naplňa týmto konaním znaky trestného činu vraždy podla § 219 alebo vraždy novonarodeného dieťaťa matkou poďla § 220 Tr.zák., resp. pokusu o tieto činy. Rozrušenie spôsobené pôrodom je zvláštny znak trestného činu podla § 220 Tr.zák a nemožno ho zamieňať so všeobecnými podmienkami trestnej zodpovednosti, vyjadrenými v ustanoveniach o nepríčetnosti a zmenšenej príčetnosti. Pre posúdenie otázky, či obvinená konala v tomto psychickom stave, je rozhodujúcim podkladom posudok znalca-pôrodníka. Pritom nie je podstatné, či boly narušené schopnosti obvinenej rozpoznať nebezpečnosť svojho konania a ovládať ho.

Jestliže v průběhu soudního řízení o nárocích neprovdané matky podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod. bylo již určeno otcovství muže, proti němuž žena v době svého těhotenství uvedené nároky uplatnila, zanikly podmínky pro uložení zvláštního předběžného opatření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. V takovém případě soud posoudí uplatněné nároky podle ustanovení § 95 odst. 1 zák. o rod., které však neumožňuje přiznat náklady na výživu dítěte a tedy ani náklady na tzv. výbavičku pro dítě. Vzhledem k již určenému otcovství k dítěti, je tu však možné, aby o výživném pro dítě (a v jeho rámci i o nákladech na výbavičku) bylo rozhodnuto v řízení o výchově a výživě dítěte ( § 50 zák. o rod. a § 113 odst. 2 o. s. ř.)

Při rozhodování o uložení ochranného léčení podle § 72 odst. 1 tr.zák., jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, je soud povinen dokazovat splnění všech těchto zákonných podmínek. V otázce, zda jde o pachatele činu jinak trestného, není přitom vázán usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr.ř. Znalecký posudek o duševním stavu obviněného opatřený v průběhu trestního stíhání, které pak bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr.ř., lze k důkazu jako znalecký posudek a nikoli jen jako listinný důkaz použít i v následném řízení o uložení ochranného léčení.

Rozhodnutie orgánu činného v trestnom konaní, ktoré nie je v súlade so zákonom, môže vyvolať zo strany obhajoby procesné úkony smerujúce na odstráneniu nežiadúcich právnych dôsledkov na obvineného, ktore by v prípade správneho rozhodnutia neboli potrebné. Takéto rozhodnutia môžu byť príčinou vzniku trov za úkon obhajoby v záujme obvineného a náklady na ne sú v príčinnej súvislosti s nezákonnými rozhodnutiami, lebo boli týmito rozhodnutiami vyvolané. Za takto vzniknutú škodu je daná zodpovednosť podla ustanovenia § 1 ods. 1 zákona č. 58/1969 Zb.