Rok 1984

Pro povinnost zaplatit přirážku k jízdnému (ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky č. 127/1964 Sb. o městském přepravním řádu) je rozhodující, zda se cestující při kontrole prokázal platnou jízdenkou, nikoliv to, zda jízdenku sice měl, ne však u sebe, anebo že jízdné zaplatil.

I. Týráním svěřené osoby ve smyslu § 215 tr. zák. se rozumí takové zlé nakládání se svěřenou osobou, které se vyznačuje hrubším stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním. Nevyžaduje se, aby u svěřené osoby vznikly následky na zdraví, ale musí jít o jednání, které týraná osoba pro jeho hrubost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří.

II. Ustanovení § 100 odst. 1 tr. ř. o právu odepřít výpověď nelze obcházet takovým způsobem, že vyšetřovatel přesto, že svědek oprávněně odepřel výpověď, se ho dotazuje na důvody a pohnutky odepření výpovědi a na skutečnosti, které měly být předmětem výslechu, a tyto skutečnosti potom uvede v písemném záznamu. Takový postup je nepřípustný a obsah takto nezákonně získané výpovědi nebo sdělení nelze použít k důkazu před orgány činnými v trestním řízení, ať už čtením záznamu pořízeného vyšetřovatelem, popřípadě jiným způsobem (např. výslechem vyšetřovatele na obsah sdělení svědka, které takto nezákonně získal).

Je-li předmětem občanského soudního řízení návrh účastníka řízení před státním notářstvím (jemuž bylo podání návrhu uloženo podle ustanovení § 18 not. ř.), jímž se domáhá rozhodnutí o sporné skutečnosti, na níž závisí rozhodnutí státního notářství, jde tu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 116/1966 Sb. a ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 50/1965 Sb. o předmět řízení penězi neocenitelný. Soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení se tu vyměří podle položky 1 písm. b) oddílu I sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 116/1966 Sb.) a odměna za poskytnutí právní pomoci advokátem se stanoví podle položky 26 sazebníku odměn za poskytování právní pomoci (příloha k vyhlášce č. 50/1965 Sb.) částkou 120 Kčs.

Podmínky pro použití § 214 tr. zák. nejsou splněny, zaplatil-li obviněný celé dlužné výživné k rukám matky oprávněného dítěte, ač správně měl příslušnou část zaplatit čs. státu, který poskytl příspěvek na výživu dítěte.

Odmítne-li dědictví ze závěti dědic, který je současně dědicem ze zákona, nabývají uvolněný dědický podíl po něm všichni další dědici ze zákona, nikoliv tedy jen nástupci odmítnuvšího dědice. Nástupci odmítnuvšího dědice nemohou však být zkráceni více, než kolik činil povinný díl tohoto dědice vzhledem k celému dědictví.

Neplnenie výživného určeného predbežným opatrením v rámci konania o určenie otcovstva nezakladá trestnú zodpovednosť podla § 213 Tr. zák. Ak bol páchatel neskôr uznaný za otca a neplnil svoju vyživovaciu povinnosť, uplatneniu ustanovenia § 214 Tr. zák. o účinnej lútosti nebráni skutočnosť, že páchatel neuhradil dlžné výživné stanovené predbežným opatrením, ktorého neplnenie nezakladá trestnú zodpovednosť a nie je preto súčasťou trestného činu, ktorý je predmetom obžaloby.

Prevod nehnutelnosti vo vnútornom kúpelnom území musí štátne notárstvo pred registráciou zmluvy preskúmať aj z hladiska dodržania ustanovení vyhlášky č. 15/1972 Zb. (č. 26/1972 Zb.).