Rok 1982

Jestliže pachatel neoprávněně nakládá s autorským dílem takovým způsobem, který přísluší jen autorovi a porušuje tím jeho autorské právo (§ 12 odst. 1 zák. č. 35/1965 Sb.) a zároveň jedná podvodným způsobem vůči uživateli díla, jímž je socialistická organizace, a to tak, že se vydává za autora díla a uvede tím uživatele v omyl, v důsledku kterého mu uživatel díla vyplatí autorskou odměnu, která mu nenáleží, dopouští se trestného činu porušování autorského práva podle § 152 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák., popř. s přečinem podle § 3 odst. 1 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb.

Při vypořádání zrušovaného podíl. spoluvlast. společné věci soudem, (ust. § 142, věta 3, o. z.) které se provádí jako vypořádání v širším smyslu na návrh účastníka, je třeba z hlediska povahy nároků rozlišovat mezi náklady na nutnou opravu a údržbu věci a náklady na opravu a údržbu věci, které nebyly nezbytné, mezi náklady v běžné záležitosti a v ostatních záležitostech (§ 138 odst. 1 o. z.), mezi náklady, s nimiž spoluvlastníci vyslovili souhlas; je třeba také zjišťovat, zda za trvání podíl. spoluvl. došlo mezi spoluvlastníky k dohodě o způsobu úhrady těchto nákladů. Vzhledem k tomu pak půjde zpravidla buď o majet. právo investuj. spoluvlastníka uplatňované vůči ostatním spoluvlastníkům, (ust. § 74 odst. 3, § 137 odst. 1 a § 138 odst. 2 o. z.) které se promlčí v 3-leté promlčecí době, nebo o právo na vydání neoprávněného majet. prospěchu z právního úkonu neplatného pro rozpor s ust. § 138 odst. 1, věta 2, o. z., jež uplatňuje investující spoluvlastník již za trvání spoluvlastnického vPubl..

Otázku, zda pracovník jednal v postavení odpovědného hospodářského pracovníka ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák., je třeba řešit podle toho, jaké práce pracovník z pověření příslušných nadřízených pracovníků skutečně vykonával, nikoliv podle jeho pracovního zařazení v pracovní smlouvě. Odpovědným hospodářským pracovníkem ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák. může být proto i pracovník, který vykonával práce zástupce vedoucí skladu, ačkoliv podle pracovní smlouvy byl zařazen do kategorie skladových dělníků.

Uplatňuje-li pojišťovna proti řidiči mot. vozidla, jehož provozovatelem je soc. organizace, u níž je řidič zaměstnán, nárok na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem mot. vozidla, když škodu způsobil mimo plnění úkolů organizace nebo přímé souvislosti s ním řidič ve stavu, kdy jeho schopnost řídit mot. vozidlo byla snížena po požití alkoholického nápoje, nejde tu o nárok, který přešel na pojišťovnu, (ust. § 368 odst. 1 o. z.) nýbrž o přímý nárok pojišťovny z pojistného poměru. Podle ust. § 368 odst. 1 o. z. však přechází na pojišťovnu nárok organizace, která je provozovatelem mot. vozidla, proti řidiči vozidla, jenž je u ní zaměstnán, na náhradu škody způsobené na jejím vozidle při havárii za uvedených okolnost. Nárok pojišťovny vůči pojištěnému na náhradu částek, je dán za předp. stanovených v právní úpravě podmínek zákon. pojištění odpovědnosti za škody způsobené tímto provozem jen v případě oprávněné výplaty plnění z uvedeného pojištění.

Za neoprávněnou výhodu socialistické organizace nebo její složky ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák. nelze považovat výhodu, kterou získá odpovědný hospodářský pracovník pro sebe jako protislužbu za to, že neoprávněné nakládá s finančními fondy nebo hmotnými prostředky ve prospěch pracovníků jiných socialistických organizací nebo soukromých osob. Ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák. předpokládá, že neoprávněné nakládání s finančními fondy nebo hmotnými prostředky ve prospěch pracovníků jiných organizací, s kterými má hospodářské styky socialistická organizace, jejímž odpovědným pracovníkem pachatel je, má souvislost s poskytnutím konkrétních výhod pro socialistickou organizaci ze strany těchto jiných organizací nebo jejich pracovníků. Není-li tato souvislost dána, je třeba jednání pachatele posoudit jako rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 tr. zák.

Pachateli, který se vyhýbá řádné práci, lze v rámci ochranného dohledu podle § 2 odst. 2 zák. č. 44/1973 Sb. uložit povinnost, aby po výkonu trestu odnětí svobody vstoupil do pracovního poměru a řádně plnil své pracovní povinnosti.

Namítá-li železnice při mezinárodní přepravě zboží po železnicích, že k poškození zboží došlo ještě před jeho naložením do vagónu, musí ve smyslu ustanovení § 2 bod 4 a 5 a § 7 článku 22 Dohody o přepravě zboží po železnicích v přímém mezinárodním styku (SMGS /1/) především prokázat nakládku nebo vykládku prováděnou prostředky odesílatele nebo příjemce, případně přepravu zboží na otevřených vozech, s tím, že přepravované zboží smělo takto být přepravováno. Dále musí prokázat existenci konkrétní skutečnosti při nakládce, vykládce či přepravě na otevřených vozech, z níž by bylo možné vyvodit, že poškození přepravovaného zboží mohlo při ní podle okolností případu vzniknout. Nepodaří-li se takovou skutečnost prokázat, popřípadě podaří-li se tomu, kdo uplatňuje nárok z poškození zboží při přepravě, vyvrátit domněnku existence příčinné souvislosti s tím, že prokáže opak, potom železnice odpovídá za škodu vzniklou poškozením přepravovaného zboží.