Rok 1982

Převzal-li učeň při uzavírání pracovní smlouvy závazek vůči organizaci, že po uplynutí učební doby setrvá u organizace v pracovním poměru po určitou dobu (§ 227a odst. 1 zák. práce), nelze jen z toho dovozovat, že pracovní poměr sjednaný s ním po vyučení je pracovním poměrem na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán s učněm (nejdříve ovšem v druhém roce učebního poměru podle ustanovení § 227 odst. 1 zák. práce) jen výslovným určením doby trvání pracovního poměru (§ 30 zák. práce).

Aplikácia § 172 odst. 1 písmena a) Tr. por. predpokladá, že je nepochybné, že sa nestal skutok, pre ktorý sa vedie trestné stíhanie, čo je prísnejšia podmienka v porovnaní s podmienkou použitia § 226 písm. a) Tr. por., kde stačí, že nie je dokázané, že sa skutok stal. Ak o existencii skutku jestvuje pochybnosť vyplývajúca z toho, že vo vykonaných dôkazoch sú rozpory, ktoré nemožno odstrániť vykonaním ďalších dôkazov a zistenie, ktoré z odporujúcich so dôkazov sú pravdivé, závisí len od ich zhodnotenia, nemôže súd pri predbežnom prejednaní obžaloby zastaviť trestné stíhanie podla § 188 odst. 1 písm. d) Tr. por. z dôvodu § 172 odst. 1 písm. a) Tr. por., ale musí vec prejednať na hlavnom pojednávaní.

Ustanovenie § 146a Tr. por. je vo vzťahu špeciality k ustanoveniam § 16 a 17 Tr. por., ktoré upravujú vecnú príslušnosť súdov na konanie v prvom stupni. Ustanovenie § 146a Tr. por. určuje osobitným spôsobom vecnú i miestnu príslušnosť súdov na konanie o riadnom opravnom prostriedku, v ktorom súd preskúmava neprávoplatné rozhodnutie iného orgánu o zaistení osôb alebo majetku. Preto okresný súd rozhoduje podla § 146a Tr. por. o sťažnosti podanej proti uzneseniu okresného prokurátora, ktorým bol obvinený vzatý do väzby, aj vtedy, ak je obvinený stíhaný pre trestný čin, pre ktorý je podla § 17 ods. 1 Tr. por. vecne príslušný v prvom stupni krajský súd.

Dohodu v zmysle ustanovenia § 227a Zák. práce možno platne uzavrieť aj pri takom dojednaní pracovného pomeru s učňom, ku ktorému dochádza až po úspešnom vykonaní záverečnej učňovskej skúšky.

Znalecký posudek o duševním stavu obviněného podaný v předchozí trestní věci téhož obviněného nemůže být znaleckým posudkem v další trestní věci, v níž je vedeno nové trestní stíhání. Schopnost obviněného rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a ovládat je se musí posuzovat vždy z hlediska konkrétního trestného činu. Postup podle § 105 a § 116 tr. ř. nelze nahradit tím, že znalci, kteří podali znalecký posudek v předchozí trestní věci téhož obviněného, podají doplněk k svému předchozímu znaleckému posudku.

Nárok na náhradu škody proti organizácii podla ustanovení Zákonníka práce /1/ o odškodňovaní pracovných úrazov ako aj nárok na náhradu škody z tej istej škodnej udalosti proti tomu, kto za ňu zodpovedá podla ustanovení Občianskeho zákonníka /2/ o zodpovednosti za škodu /3/, možno uplatniť na súde jednou žalobou. Súd tu nemôže uložiť žalovaným povinnosť zaplatiť náhradu škody spoločne a nerozdielne; môže však vysloviť, že plnením jedného zo žalovaných zaniká v rozsahu tohto plnenia povinnosť druhého žalovaného. /4/

Dojde-li mezi podílovými spoluvlastníky rodinného domku k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z podílového spoluvlastnictví (§ 139 o. z.) v otázce výše úhrady, která by měla být placena některým ze spoluvlastníků za užívání bytu v tomto domku, rozhodne i o této neshodě soud a nemůže místnímu národnímu výboru postoupit věc jako návrh na určení výše úhrady za užívání bytu a za služby s tím spojené s poukazem na ustanovení § 20 vyhlášky č. 60/1964 Sb.