Rok 1979

Při ukládání souhrnného trestu nemusí soud obligatorně uložit trest zákazu činnosti, byl-li takový trest uložen již dřívějším rozsudkem (§ 35 odst. 2 posl. věta tr. zák.). Bude však zpravidla v rozporu s účelem trestu, jestliže soud takový trest neuloží novým rozsudkem, a to proto, že již při ukládání trestu dřívějším rozsudkem byly splněny zákonné podmínky pro uložení tohoto druhu trestu.

Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, při níž věc připadne za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, je neplatná (§ 39 o. z.), jestliže dohodnutá náhrada za spoluvlastnický podíl přesahuje /1/ cenu stanovenou podle cenových předpisů.

Jde o překročení mezí nutné obrany, jestliže se pachatel zpočátku brání způsobem přiměřeným povaze a nebezpečnosti útoku směřujícímu proti zájmům chráněným trestním zákonem, ale po skončení útoku sám přejde do útoku s úmyslem vypořádat se s útočníkem, od něhož již nehrozí nebezpečí. Za následek způsobený v této fázi jednání je pachatel trestně odpovědný a nemůže se dovolávat, že jednal v nutné obraně ve smyslu § 13 tr. zák.

Polovnícke združenie, ktorému podla ustanovenia § 14 zákona č. 23/1962 Zb. patrí len výkon práva polovníctva, je oprávnené užívať polovný revír až do zániku zmluvy (§ 16 toho istého zákona) o postúpení výkonu práva polovníctva, uzavretej so socialistickou organizáciou, ktorej patrí právo polovníctva v polovnom revíre. Ak uzavrela socialistická organizácia po zániku predchádzajúcej zmluvy novú zmluvu o postúpení práva výkonu polovníctva s iným polovníckym združením, prípadne so štátnou organizáciou lesného hospodárstva, neznamená to, že toto iné polovnícke združenie (prípadne štátna organizácia lesného hospodárstva) sa stáva právnym nástupcom predchádzajúceho oprávneného na výkon práva polovníctva. Zmluvou o postúpení výkonu práva polovníctva sa neriešia vzťahy medzi predchádzajúcim a nasledujúcim oprávneným na výkon práva polovníctva. Ak polovnícke združenie zaniklo, vykoná sa likvidácia jeho majetku a v jeho rámci i vyporiadanie záväzkov tohto združenia.

Otázka nepříčetnosti je otázka právní její posouzení náleží orgánům činným v trestním řízení na základě skutečností vyplývajících z provedených důkazů. Povaha této otázky vyžaduje, aby její posouzení bylo založeno na odborných znalostech z oboru psychiatrie. Znalecký důkaz z tohoto oboru je však jen jedním z podkladů pro vytvoření soudcovského přesvědčení o otázce příčetnosti a musí být hodnocen v souvislosti se všemi ostatními zjištěnými skutečnostmi z tohoto hlediska relevantními. Soud nezjišťuje příčetnost pachatele jako takovou, ale vždy jen příčetnost ve vztahu k určitému činu.

Uzavřel-li pracovník s organizací ještě další souběžný pracovní poměr, posuzují se práva a povinnosti vyplývající z obou pracovních poměrů samostatně, pokud zákoník práce /1/ nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, nebo pokud nebyla organizací s pracovníkem sjednána změna pracovní smlouvy. Souběžně uzavřený pracovní poměr sjednaný za trvání dosavadního pracovního poměru na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu se nemění na pracovní poměr, v němž je pracovník zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83 zák. práce), i když dříve uzavřený pracovní poměr se stanovenou týdenní pracovní dobou skončil. I když tedy trvá souběžný pracovní poměr pracovníka u téže organizace sjednaný na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu za trvání dřívějšího pracovního poměru, v němž byl pracovník zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, je organizace povinna zaznamenat v občanském průkazu pracovníka skončení tohoto dřívějšího pracovního poměru.

Při řešení otázky, zda trestnost pokusu tr. činu zanikla proto, že pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání potřebného k dokonání tr. činu a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému tr. zákonem. O neukončený pokus jde, jestliže pachatel ještě neučinil vše, co pokládal za potřebné k dokonání tr. činu. Při neukončeném pokusu tedy stačí k zániku trestnosti, to že se pachatel dobrovolně zdrží dalšího jednání. O ukončený pokus jde, jestliže pachatel učiní vše co pokládá za nezbytné k dokonání tr. činu, avšak k jeho dokonání přesto nedojde. V takovém případě pachatel nemá možnost splnit podmínky zániku trestnosti. Možnost splnit tyto podmínky u ukončeného pokusu má pachatel jen v těch výjimečných případech, kdy mezi jeho jednáním a způsobením zamýšleného následku zbývá jěště určitá doba, ve které je možno následku zabránit. V takových případech nestačí pouhé zdržení se dalšího jednání, nýbrž je třeba dobrovolného aktivního zásahu pachatele k odvrácení nebezpečí.