Rok 1976

K předpokladům přijetí záruky společenské organizace za nápravu obžalovaného.

II. Při stanovení délky trestu zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. je nutno vzhledem k ustanovení § 36 tr. zák. vyřešit jako předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř., zda bude nařízen výkon zbytku trestu zákazu stejné činnosti, od výkonu kterého bylo podmíněně upuštěno (§ 61 odst. 3 tr. zák.).

Neoprávněnou výhodou poskytnutou za práce vykonané ve prospěch státní, družstevní nebo jiné socialistické organizace v úmyslu zajistit plnění úkolů této organizace ve smyslu § 127 odst. 2 tr. zák. je i srážení nižší daně, než která měla být ve skutečnosti podle předpisů o dani ze mzdy placená. Takovou neoprávněnou výhodou není však pouhé umožnění práce pracovníkům v řád nestudentů v podniku, který měl zaměstnávat pouze studenty.

K některým otázkám řízení o dědictví

I. K výkladu § 88 tr. zák. Již stanovením určité okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby zákon předpokládá,d že při jejím naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla podstatně zvýšen. K okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se proto nepřihlédne jen tehdy, když stupeň nebezpečnosti činu pro společnost v konkrétním případě (§ 3 odst. 4 tr. zák.) ani při formálním naplnění této okolnosti nedosáhne stupně odpovídajícího doplní hranici zvýšené trestní sazby, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím běžně se vyskytujícím případům trestného činu dané kvalifikované skutkové podstaty.

Soud je povinen dokazovat zavinění i ve vztahu k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. Pod pojmem jiný zvlášť závažný následek ve smyslu § 132 odst. 2 písm. c) tr. zák. je třeba rozumět i ohrožení bojové pohotovosti útvaru.

Jestliže zůstavitel v závěti určil konkrétní nemovitost ustanovenému závětnímu dědici, ale později tuto nemovitost smluvně převedl na jinou osobu, nelze při posuzování účinnosti závěti nebo její části již zpravidla mít za to, že by zůstavitel přesto chtěl, aby se ustanovený dědic nemovitosti stal dědicem určitého podílu majetku, který by bylo možno vyjádřit v penězích. Uplatňuje-li dědic v odvolání proti rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví podle dohody dědiců skutečnosti, které vyžadují změnu rozhodnutí o určení obecné ceny majetku zůstavitele, výše dluhu a čisté hodnoty dědictví, pak odvolací soud rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví zruší, aby státní notářství mohlo ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 not. ř. (tedy dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno) provést novým rozhodnutím potřebnou opravu pravomocného rozhodnutí vydaného podle ustanovení § 37 odst. 1 not. ř.