Rok 1972

Motorové vozidlo je v prevádzke nielen vtedy, keď sa pohybuje, ale aj vtedy, keď síce stojí, ale v chode je jeho motor. Prevádzkou motorového vozidla je aj príprava k jazde a bezprostredné výkony po ukončení jazdy, ako aj výkony potrebné na udržovanie vozidla. Už samo uvedenie motoru do chodu patrí k prevádzke motorového vozidla bez ohladu na to, či sa vozidlo uvedie do pohybu a či nie, či sa to stalo na ceste, prípadne na inom priestranstve verejnosti prístupnom alebo ešte v garáže, a či motor uviedol do chodu sám prevádzatel alebo jeho pracovník. Medzi okolnosti majúce pôvod v prevádzke patria aj nedostatky, či vady materiálu, aj nespoznatelné. Za takto spôsobenú škodu, ako škodu odvozujúcu svoj pôvod z prevádzky, nemôže sa prevádzatel zodpovednosti zbaviť.

I. U trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. není nutné, aby znak, že se pachatel vyhýbá poctivé práci "soustavně", byl založen jednáním, pro které je právě stíhán; stačí, když soustavnost vyhýbání se poctivé práci vyplyne teprve ze zhodnocení tohoto jednání v souvislosti s jednáním, pro které byl již pachatel odsouzen, je-li z okolností případu prokázáno, že jednání, které je předmětem řízení, navazuje objektivně i subjektivně na jednání, pro které již byl pachatel odsouzen. II. Skutek, který je předmětem obžaloby, musí soud vyčerpat v celé šíři. Je-li předmětem řízení skutek, který zakládá pokračující, trvající nebo hromadný trestný čin, není soud vázán časovým ohraničením skutku uvedeným v obžalobě, ale pokračuje-li trestná činnost i po podání obžaloby, musí rozhodnout i o té části skutku, která trvá od podání obžaloby do vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně. Teprve vyhlášením odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně je totožnost skutku přerušena ( § 35 odst. 2 tr. zák.), a trvá-li trestná činnost i nadále, jde již o jiný skutek, jímž se soud už nemůže v probíhajícím řízení zabývat.

Na platnost ručitelského závazku nemá vliv ta okolnost, že dlužníkovi byla vyplacena jen část půjčky a její druhá část byla použita ke krytí dosud neuhrazené předchozí půjčky, i když tato okolnost nebyla ručiteli známa. Je věcí ručitele, aby si opatřil informace o tom, jaké povinnosti mu vyplynou z ručitelského závazku. Věřiteli v tomto směru žádná poučovací povinnost zákonem uložena není. Smlouva o půjčce peněžní částky, která přesahuje výši půjček, jež podle pokynů a předpisů pro pobočky České státní spořitelny (pokud nemají povahu obecně závazného předpisu) lze poskytnout občanům, není z tohoto důvodu neplatnou ve smyslu ustanovení § 39 o. z.

Pachatelem trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 tr. zák. nemůže být nezletilý, o jehož výchovu jde.

Ustanovení § 179 odst. 1 o. z. nelze použít, jestliže dosavadnímu uživateli bytu nenáleželo právo osobního užívání bytu.

Pri ukladaní úhrnného alebo súhrnného trestu podla § 35 odst. 1 a 2 Tr. zák. musí byť uložený niektorý z trestov, ktorý je uvedený v sankcii u najprísnejšie trestného trestného činu. Len popri tomto treste možno uložiť ďalší druh trestu s ním zlučitelný (§ 28 odst. 1 a 2, § 35 odst. 1 Tr. zák.).

Jestliže se manželé podíleli na opravách nebo úpravách nemovitosti, která je vlastnictvím jiného občana, pak pro vypořádání majetkových vztahů bývalých manželů je rozhodné, zda jim vznikla a trvá vůči vlastníku nemovitosti pohledávka z toho důvodu, že vynaložili na tyto práce své společné prostředky. Při vypořádání ve smyslu ustanovení § 150 o. z. nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z vkladní knížky, na níž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na osobní majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s ustanovením § 145 odst. 1 o. z.