Rok 1968

I když se pracovník nedožadoval ve lhůtě tří měsíců úpravy původního pracovního posudku, může se jí dožadovat proti jakémukoli dodatku k takovému pracovnímu posudku do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o obsahu dodatku (§ 60 odst. 2 zák. práce); to platí tím spíše, jestliže organizace uvedla v dodatku skutečnosti a okolnosti, které nebyly obsaženy v původním pracovním posudku.

Souhlas závodního výboru ROH podle § 59 odst. 1 zák. práce musí být vyjádřen tak, aby z něho bylo nepochybně zřejmé stanovisko, jež závodní výbor zaujal k opatření, které organizace zamýšlí provést. Skutečnost, že závodní výbor ROH dal předchozí souhlas k rozvázání pracovního poměru žalobce u žalovaného výpovědí i dohodou, nevyvolává sama o sobě pochybnosti o určitosti projevu souhlasu odborového orgánu s rozvázáním pracovního poměru výpovědí; předchozí souhlas závodního výboru ROH k rozvázání pracovního poměru výpovědí není právním úkonem ve smyslu § 240 zák. práce, jehož neplatnost by se posuzovala podle § 242 zák. práce.

Základnou podmienkou použitelnosti výpovedného dôvodu podla § 46 ods. 1 písm. c) zák. práce, spočívajúceho na viacerých skutočnostiach, je pracovníkova nadbytočnosť druhou podmienkou je príčinná súvislosť medzi nadbytočnosťou pracovníka a organizačnými zmenami. /1/ Splnenie povinností vyplývajúcich organizácii z ustanovenia § 46 ods. 2 zák. práce je hmotnoprávnou podmienkou platnosti výpovede zo strany organizácie; splnenie podmienky ustanovenia § 46 ods. 2 zák. práce musí preukázať organizácia.

Zo zákonnej požiadavky dbať pri rozhodovaní a ostatnej činnosti štátneho notárstva o určitosť právnych vzťahov a o predchádzanie sporom, ukladanej ustanovením § 4 ods. 1 not. por., vyplýva nutnosť preskúmavať u právneho úkonu predloženého na registráciu okrem iných náležitostí aj označenie predmetu, ktorého sa právny úkon týka, a to spôsobom, ktorý vylučuje zámenu a je v súlade so skutočným stavom veci.

Ustanovení § 213 odst. 1 o. s. ř. o tom, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně, neznamená pochopitelně - zejména s přihlédnutím k zásadám přímosti a ústnosti -, že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění, jež soud prvního stupně čerpal z výpovědí účastníků řízení a svědků, kteří byli slyšeni při jednání. Jestliže o tom uvažuje, musí důkazy přímo provedené soudem prvního stupně opakovat, popř. doplnit (§ 213 odst. 2 o. s. ř.); to platí v případě výpovědí účastníků řízení a svědků především proto, že při hodnocení těchto důkazů spolupůsobí vedle věcného obsahu výpovědí i další skutečnosti, které - ač nejsou bez vlivu na posouzení věrohodnosti výpovědí - nemohou být vyjádřeny v protokolu o jednání. /1/

Nedostatek místní příslušnosti není důvodem zastavení řízení (§ 105 odst. 2 o. s. ř.). Za předpokladu, že v době zahájení řízení netrvá pracovní poměr žalovaného u žalobce, je i k řízení o náhradu škody ze schodku na svěřených hodnotách vedle obecného soudu žalovaného příslušný ve smyslu § 87 písm. b) o. s. ř. také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnostem, která zakládá právo na náhradu škody.

Jestliže nebyl podán návrh na zahájení řízení o zbavení rodiče rodičovských práv k nezletilému dítěti a jestliže soud nevydal usnesení, jímž se řízení o zbavení rodiče rodičovských práv k nezletilému dítěti zahajuje bez návrhu (srov. § 81 odst. 2 o. s. ř.), brání provedení tohoto řízení nedostatek jedné z procesních podmínek, mezi něž patří i existence návrhu na zahájení řízení, popř. usnesení o tom, že se řízení zahajuje bez návrhu.