Rok 1968

Nezbytným předpokladem úvahy soudu o tom, zda účastníky uzavřený smír o spoluužívání bytu nebo jeho části neodporuje právním předpisům či zájmu společnosti, je objasnění otázky, o jaké spoluužívání bytu nebo jeho části jde z hlediska hmotného práva.

I. Trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. je dokonán teprve způsobením škody na takovém majetku zejména tím, že pachatel svým jednáním způsobí zánik možnosti, aby socialistická organizace účinně uplatnila, vymohla nebo dosáhla uspokojení pohledávky. Je-li nekalým jednáním pachatele pouze oddáleno uplatnění, vymáhání nebo uspokojení pohledávky socialistické organizace, aniž by tato práva organizace byla zmařena, může být čin pokusem nebo přípravou k trestnému činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.

K výkladu § 56 odst. 3 zák. č. 101/1964 Sb. zejména se zřetelem na povahu plateb poukazovaných podle spolkového zaopatřovacího zákona ze dne 27. 7. 1960.

Viazanosť súdu prvého stupňa právnym názorom odvolacieho súdu vo zmysle § 264 odst. 1 tr. por. spočíva v tom, že správne zistený skutočný stav veci vykazuje znaky konkrétneho trestného činu. Ak nie je skutočný stav veci správne zistený a ak má odvolací súd za to, že je tomu tak preto, že okresný súd nehodnotil správne dôkazy vo veci vykonané, môže odvolací súd upozorniť súd prvého stupňa, v ktorých smeroch má byť konanie doplnené alebo čím je treba znovu sa zaoberať, nesmie však k spôsobu hodnotenia dôkazov udelovať záväzné pokyny.

Splnil-li pracovník před 1. 7. 1964 podmínky pro nárok na starobní důchod v poměrné výši podle § 9 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. a byl-li k 1. 7. 1964 zaměstnán, je třeba jeho nárok posuzovat podle § 115 zák. č. 101/1964 Sb. Takovému pracovníku nepřísluší nárok na plný starobní důchod podle § 11 a 13 zák. č. 101/1964 Sb., i když by po 1. 1. 1965 v důsledku odlišného posuzování doby zaměstnání podle § 6 cit. zák. splnil podmínky nároku na plný starobní důchod.

Při zkoumání podmínek pro zahlazení odsouzení podle § 69 odst. 1 tr. zák. lze mít u podmíněně propuštěného za to, že začala běžet lhůta pro zahlazení dnem, kdy byl podmíněně propuštěn, až tehdy, když soud vyslovil, že se odsouzený osvědčil, příp. až po roce od uplynutí zkušební doby, neučinil-li soud bez viny odsouzeného do této doby rozhodnutí podle § 64 odst. 1 tr. zák. Totéž platí i pro případ, že o zahlazení odsouzení před uplynutím doby uvedené v § 69 odst. 1 tr. zák. požádala společenská organizace nebo odsouzený (§ 69 odst. 3 tr. zák.).

Výpovědní důvod musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný výpovědní důvod uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný výpovědní důvod nebude moci být dodatečně měněn. 

Ke konkretizaci jednotlivých výpovědních důvodů podle § 46 odst. 1 zák. práce. 

Doručení výpovědi podmiňuje platnost výpovědi (§ 44 odst. 1 zák. práce) a má význam z hlediska délky i počátku výpovědní lhůty.