Rok 1968

Odsudzujúcim rozsudkom súdu prvého stupňa za iný trestný čin sa v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. rozumie prvý odsudzujúci rozsudok o inom trestnom čine bez ohladu na to, že v riadnom alebo v mimoriadnom opravnom konaní bol tento rozsudok zrušený, pokial toto opravné konanie skončilo právoplatným odsúdením páchatela. Keď obvinený spáchal ďalší trestný čin po právoplatnosti prvého odsudzujúceho rozsudku súdu prvého stupňa, trebárs tento rozsudok bol v pozdejšom konaní zrušený a v tej istej veci bol vyhlásený nový rozsudok, ktorému spáchanie ďalšieho trestného činu teda predchádzalo, nejde o súbeh trestných činov, ale o recidívu a uloženie súhrnného trestu je vylúčené.

Ak bol návrh na doplnenie podaný predtým, než sa rozhodnutie, ktoré má byť doplnené, stalo právoplatné, právoplatnosť rozhodnutia nebráni súdu, aby o návrhu na doplnenie rozhodol.

I. Změnilo-li se při odročení hlavního líčení (veřejného zasedání) sestavení senátu a je tedy nutné provést hlavní líčení (veřejné zasedání) znovu (§ 219 odst. 2, § 238 tr. ř.), nestačí pouze konstatovat obsah protokolu o předchozím hlavním líčení (veřejném zasedání), ale musí být znovu vyslechnut obviněný a svědci, které soud vyslechl před odročením hlavního líčení (veřejného zasedání).

Zákon o rodině odlišuje zřetelně i rozsahem vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely od vyživovací povinnosti povinnosti mezi manžely (§ 92 odst. 1 a § 91 odst. 2 zák. o rod.). Výši příspěvku na výživu rozvedeného manžela určují vedle schopností a možností povinného rozvedeného manžela pouze nezbytné potřeby rozvedeného manžela, který není schopen sám se živit. 

I tehdy, byly-li poměry účastníků zatímně upraveny předběžným opatřením, rozhoduje soud o návrhu navrhovatelky na určení příspěvku odpůrce na její výživu ode dne zahájení řízení o něm (§ 98 odst. 1 zák. o rod., nikoli až ode dne zániku předběžného opatření; zjišťuje však, zda a kolik odpůrce plnil navrhovatelce na základě předběžného opatření, aby mohlo být event. plnění odpůrce na základě předběžného opatření započteno.

Důvodem tzv. kolusní vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. nemůže být okolnost, že obviněný popírá trestnou činnost, z níž je obviněn nebo obžalován, nebo že odmítá vypovídat vazby nesmí být nikdy zneužito k tomu, aby obviněný byl přinucován k výpovědi nebo k doznání. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být zjištěna vždy na základě konkrétních skutečností. Nestačí tedy pouhá okolnost, že ve věci, v níž obviněný popírá vinu, mají být vyslechnuti jako svědci spolupracovníci obviněného.

V řízení o určení otcovství je úkolem soudu, aby náležitým způsobem zjišťoval nejen všechny okolnosti, které tvoří skutkový základ domněnky otcovství svědčící žalovanému ve smyslu § 54 odst. 2 zák. o rod., nýbrž i případné okolnosti, které - byť žalovanému svědčí domněnka otcovství - vylučují otcovství žalovaného. S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno netoliko řízení o výživě, nýbrž i řízení o výchově dítěte (§ 113 odst. 2 o. s. ř.). Z toho důvodu obsahuje rozhodnutí, jímž je žalovaný určen otcem nezletilého dítěte, vedle výroku o výživě i výrok o výchově dítěte.

III. Obsah doznání obviněného se považuje za věrohodný jenom, je-li věrohodnost prokázána dalšími věrohodnými důkazy.