Rok 1962

Při postupu podle § 16 odst. 1 tr. zák. mají orgány činné v trestním řízení povinnost zkoumat, zda správně zjištěný čin obviněného je trestný podle ustanovení nového - nyní účinného trestního zákona. Trestný čin neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 nelze mechanicky srovnávat s týmž trestným činem podle § 168 nového trestního zákona, neboť zákonné znaky těchto trestných činů nejsou zcela totožné. Na rozdíl od trestného činu neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 se oznamovací povinnost vztahuje pouze na již spáchané trestné činy, kdežto vědomost o chystané trestné činnosti a její neoznámení je nyní podřazeno pod ustanovení § 167 nového tr. zák. K naplnění zákonných znaků neoznámení trestného činu podle § 168 tr. zák. není třeba, aby pachatel sám věděl přesně po stránce právní kvalifikace, o jaká trestný čin jde. Stačí, když zná skutkové okolnosti, které zakládají znaky některého trestného činu (§ 167 tr. zák.).

Při stanovení druhu a výměry trestu pachatelům trestných činů, které směřují proti majetku v socialistickém vlastnictví (§ 132, 134 tr. zák.) nutno v rámci hledisek uvedeným v § 31 odst. 1 tr. zák. mít na zřeteli především zájmy naší společnosti v souvislosti s konkrétní situací (zásobovací apod.), v níž k trestné došlo a k jeho následkům.

Důvodem snížení výživného není krátkodobý pobyt dítěte u rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno do výživy a výchovy.

K výkladu a použití § 16 odst. 1 tr. zák. Za účinnosti zákona č. 140/61 Sb. nelze svévolné opuštění práce považovat za trestný čin podle § 129, resp. § 130 tr. zák., pokud zaměstnanec sice poruší nebo nesplní svou důležitou povinnost plynoucí ze zaměstnání, avšak čin nemá za následek poruchu hospodářského provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace ani takový činem nevznikla větší škoda. V případě, že podnik po odchodu obžalovaného normálně plnil plánované úkoly a potíže byly spojeny jen s tím, jak práci obžalovaného nahradit, nelze tyto těžkosti pokládat za poruchu v provozu nebo činnosti podniku. Jde pouze o provinění podle § 21 zák. č. 38/1961 Sb., resp. podle § 40 zák. č. 60/1961 Sb. Vytržení listů z občanského průkazu za účelem odstranění zápisu o navázání pracovního poměru zakládá trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 159 tr. zák. z r. 1950 nebo § 176 tr. zák.

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

K pojmu pracovního úrazu podle § 16 odst. 2 písm. a) zák. č. 55/1956 Sb.

Převzetí věcí odcizených ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví do prodeje není již trestné podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. z r. 1950 trestem odnětí svobody do 5 let, nýbrž jako podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák., které je pro obžalovaného příznivější (§ 16 odst. 1 tr. zák.), neboť horní hranice trestu odnětí svobody činí tři léta. I návrh prokurátora na náhradu škody poškozenému musí být učiněn v době a způsobem uvedeným v § 43 odst. 2 tr. ř.