Rok 1962

Přiznání příspěvku na úhradu osobních potřeb nerozvedené manželky závisí na jejím zdravotním stavu a na tom, zda má možnost zařadit se do pracovního procesu.

Skutečnost, že pachatel je protispolečenský živel, nestačí k závěru, že se dopustil příživnictví podle § 203 tr. zák., i když se po kratší dobu živil příležitostným zaměstnáním a vyhýbal se zařazení do řádného pracovního poměru. Pokud skutek uvedený v obžalobě má znaky pouze provinění, a nejde o jednočinný souběh, nutno trestní stíhání pro tento skutek zastavit (podle analogie § 223 odst. 2, § 177 odst. 2 písm. a) tr. ř.), jestliže opatření, které by mohlo být uloženo vedle trestu uloženého soudem, je zcela bez významu.

Jde o závažné porušení povinnosti manželky (§§ 15 a 19 zák. o právu rod.) a matky (§§ 35 a násl. cit. zák.), jestliže navrhovatelka opustila své dítě, odjela do ciziny a nevrátila se. Tuto skutečnost je třeba hodnotit jak z hlediska spoluviny na rozvratu manželství, tak i z hlediska schopnosti k výchově dětí.

Ke správnému třídnímu hodnocení osoby pachatele trestného činu. K účelu trestů ukládaných protispolečenským živlům.

V případě výpomoci v práci z ochoty nebo z přátelského vztahu k jinému zaměstnanci nejde o činnost podléhající důchodovému zabezpečení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb.; osoba vykonávající práci za takových okolností není zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 19 zák. č. 58/1956 Sb.

Při úvaze o použití § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba vždy posoudit, za použití nového zákona vcelku - tzn.jak z hlediska ustanovení zvláštní části, taky se zřetelem k ustanovením občecné části trestního zákona,je pro obžalovaného příznivější. Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro obžalovaného příznivější. Výjimka je možná poze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák.

Okolnost, že babička dítěte nechce vydat dítě vydat otci, není důvodem aby dítě svěřeno do ústavní výchovy ani důvodem zákazu styku dítěte s matkou.