Rok 1959

Iba prísnym postihom príslušníkov bývalých vykorisťovateľských tried i za porušenia trestného zákona správného je možné týchto viesť k zachovávaniu našich zákonov a tým účinne prispievať k upevňovaniu socialistickej zákonnosti.

Pri odsúdení páchateľa za priestupok proti ochrane stavebníctva podľa § 43 ods. 1 tr. zák. spr. spáchaného prevádzaním tzv. čiernej stavby, je možné prehlásiť za prepadlé, ako už započatú stavbu, tak aj materiál užitý na spáchanie priestupku [§ 25 ods. 1 písm. a) tr. zák. spr.], tak stavebný materiál dosiaľ nepoužitý, ale určený pre pokračovanie v čiernej stavbe, teda určený na spáchanie priestupku [§ 25 ods. 1 písm. b) tr. zák. spr.].

Zistenie aspoň približnej výšky škody je potrebné pre posudenie, či ide o trestný čin rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podľa § 245 ods. 1 tr. zák. alebo o priestupok rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podľa § 35a tr. zák. spr., resp. o kárne (disciplinárne) previnenie.

Z púheho opisu registra nie je možné zodpovedne hodnotiť osobu obžalovaného so zreteľom na predchádzajúce odsúdenie z hľadiska stupňa nebezpečnosti konania obžalovaného pre spoločnosť, ak ide o otázku, či obžalovaný pri menšej škode ako 500 Kčs naplnil už znaky trestného činu rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve ani z hľadiska primeranosti trestu (§ 19 ods. 1, § 17 ods. 1 tr. zák.).

Řidič nákladního auta, který při nedostatečné přehlednosti couvá na veřejném prostranství, aniž zajistí pozorování pomocí další osoby, porušuje důležitou povinnost uloženou mu podle zákona ve smyslu § 221 odst. 2 nebo § 222 odst. 2 tr. zák.

Pro určení, zda jde o rodinný domek, jsou rozhodující jen ustanovení zákona č. 67/1956 Sb. a vyhlášky č. 57/1957 Ú. l. a nikoli ustanovení vyhlášky min. stavebního průmyslu č. 709/1950 Ú. l.

Otázku, zda jde o rodinný domek, musí si v každém případě vyřešit soud pro své rozhodnutí sám.

Sdělení stavebního úřadu, zda dům je domkem rodinným, má povahu pouhého dobrozdání, tedy důkazního prostředku, který soud volně hodnotí (§ 93 o. s. ř.); nejde o rozhodnutí podle § 21 vyhl. č. 57/1957 Ú. l., které by muselo být vydáno za účasti účastníků, jim doručeno a umožněn jim opravný prostředek.

Prvořadým požadavkem při postihu pachatelů trestných činů zanedbání povinné výživy ve smyslu § 210 tr. zák. je dosáhnout plnění vyživovací povinnosti cestou důsledného využívání ustanovení § 211 tr. zák. o beztrestnosti, event. u prvotrestaných pachatelů cestou podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody.

Naproti tomu u protispolečenských živlů, zatvrzelých neplničů, kteří se soustavně, ač byli již odsouzeni, vyhýbají plnění své vyživovací povinnosti, třeba ukládat takové tresty odnětí svobody, aby byli donuceni, zapojením do pracovního procesu ve výkonu trestu odnětí svobody, maximálně přispívat na výživu dětí.

Dobu, po kterou byl obžalovaný ve výkonu trestu, nelze však zahrnovat do období, ve kterém se vyživovací povinnosti vyhýbal.

Význam rozhodnutí národního výboru o přípustnosti zvýšení nájemného.

Projev nájemníka, jímž se zavazuje platit vyšší nájemné se zpětnou účinností, nelze vykládat odděleně od současného projevu, že je bude platit v určitých splátkách.

Záměrné prodlužování pracovní neschopnosti v úmyslu vylákat neoprávněné nemocenské dávky je trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. Jestliže pachatel takové pracovní neschopnosti využívá, aby za nepřiměřené vysoké odměny provozoval neoprávněnou činnost, živí se nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci a jde tedy o souběh s trestným činem příživnictví podle § 188a tr. zák.