Archiv Sbírky

II. Jednočinný souběh trestných činů poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. a maření a ohrožování činnosti státního orgánu a orgánu společenské organizace podle § 169 odst. 1, 2 tr. zák. není vyloučen.

K soudnímu řízení a rozhodování o povolení uzavřít manželství podle ustanovení § 13 odst. 1 zák. o rod. a § 194 o. s. ř.

Jestliže byl odsouzenému uložen trest odnětí svobody převyšující šest měsíců, nepřichází v úvahu odklad nebo přerušení výkonu trestu podle § 328 odst. 1 tr. ř., byť v době, kdy je odsouzený povolán k výkonu základní vojenské služby, má vykonávat jen zbytek trestu nepřevyšující šest měsíců. Bylo-li odsouzenému postupně uloženo několik trestů odnětí svobody, jež dosud nebyly vykonány, popř. zcela vykonány, předseda senátu podle § 328 odst. 1 tr. ř. odloží nebo přeruší výkon souhrnu postupně uložených trestů odnětí svobody, jen jestliže tento souhrn nepřevyšuje šest měsíců.

Pre príslušnosť súdu, ktorý je na konanie príslušný popri všeobecnom súde odporcu podla ustanovenia § 87 písm. b) O. s. p. je rozhodujúce, či navrhovatel uviedol v návrhu (v konaní) skutočnosti, ktoré dokladajú túto na výber danú príslušnosť, nie však, či sa tejto príslušnosti výslovne dovoláva. 1) Pre príslušnosť jedného z niekolkých miestne príslušných súdov (§ 11 ods. 2 O. s. p.) je rozhodujúce, u ktorého súdu bol návrh uplatnený; je bez významu, ktorý z viacerých odporcov je v návrhu uvedený ako prvý.

II. Zda jde o výr. prostř. většího hosp. významu ve smyslu znaků tr. činu odnětí hosp. určení, (§ 116 odst. 1 tr. zák.) je třeba posoudit z hlediska objektivního významu výrob. prostř. ve výr. procesu. Měřítkem zde tedy není např. hodnota výr. prostř. vyjádřena v penězích, ale to, zda jde o výr. prostředek, který podle své povahy má sloužit celé společ. a jehož využívání jednotlivcem by bylo v rozporu se soc. výr. vztahy. Zásobami předmětů potřeby většího rozsahu ve smyslu znaků tr. činu odnětí věci hospod. určení (§ 116 odst. 2 tr. zák.) se rozumí takové množství předmětů potřeby, jejichž držení v rukou jednotlivce nelze odůvodnit osobními potřebami. Tr. čin odnětí věci hospod. určení (§ 116 odst. 2 tr. zák.) je trest. činem s alternativními znaky. V konkrétním případě je proto třeba vždy dokazovat, které z alternat. znaků tohoto tr. činu obviněný naplnil. Hromadění zásob předmětů potřeby většího rozsahu není samo o sobě ještě zatajováním takových zásob.

Omezení společné hmotné odpovědnosti jen na některé pracovníky v prodejně obchodní organizace nelze samo o sobě bez přihlédnutí ke konkrétním podmínkám na pracovišti považovat za nesplnění povinnosti zajišťovat pracovníkům pracovní podmínky pro řádné plnění pracovních úkolů (§ 170 odst. 1 zák. práce). Skutečnost, že ředitel organizace státního obchodu vymezil okruh funkcí v organizaci, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, aniž odpovídajícím způsobem přihlédl ke konkrétním podmínkám v určité prodejně nebo na jiném pracovišti této organizace, může však být důvodem pro částečné nebo úplní zproštění odpovědnosti hmotně odpovědných pracovníků za schodek pro nevytvoření pracovních podmínek zaviněním organizace (§ 176 odst. 2 zák. práce v souvislosti s § 170 ods. 1 zák. práce).

Podle § 4 odst. 2 zákl. č. 44/1973 Sb., o ochranném dohledu může soud uložit ochranný dohled - při splnění dalších tam uvedených podmínek - jen pachateli, u kterého nelze očekávat, že bez ochranného dohledu povede po výkonu trestu odnětí svobody řádný život pracujícího člověka.