Archiv Sbírky

Pri prevode nehnutelnosti zo štátneho socialistického vlastníctva do vlastníctva občana preskúmava štátne notárstvo, či dohodnutá cena zodpovedá ustanoveniam predpisov o správe národného majetku a cenových predpisov; ak je dohodnutá cena nižšia než cena podla týchto cenových predpisov, treba hodnotiť, či sa zmluva v danom prípade neprieči záujmom spoločnosti.

K výkladu ustanovenia § 261 Tr. por. a tzv. beneficiu cohaesionis.

Dôvodom, pre ktorý rozhodol odvolací súd v prospech obžalovaného a ktorý je aj na prospech spoluobžalovaného, môže byť len taký dôvod, ktorý je spoločný pre obidvoch obžalovaných v tom zmysle, že sa ich obidvoch nevyhnutne dotýka. Takýmto dôvodom nemôže byť dôvod, ktorý, hoci je inak tej istej povahy, treba skúmať u každého zo spoluobžalovaných osobitne, individuálne a samostatne, napr. okolnosti týkajúce sa výmery trestu.

Nepodal-li účastník řízení o dědictví, jemuž to státní notářství uložilo, ve stanovené lhůtě žalobu u soudu o určení platnosti nebo neplatnosti závěti zůstavitele (např. z důvodů uvedených v ustanovení § 38 odst. 2 o. z.), rozhodne o této skutečnosti, jež zůstala mezi účastníky řízení o dědictví sporná, /1/ samo státní notářství ve smyslu ustanovení § 18 not. ř. vycházejíc ze zjištěného skutečného stavu věci.

V prípade zrušenia rozsudku, ktorým bol uložený súhrnný trest, obnoví sa platnosť výroku o treste v predchádzajúcom rozsudku zrušeného pri ukladaní súhrnného trestu podla § 35 ods. 2 veta druhá Tr. zák. Ak v novom konaní nedôjde k odsúdeniu obžalovaného a uloženie súhrnného trestu preto už neprichádza do úvahy, nemožno uložiť trest za trestné činy, z ktorých bol páchatel uznaný za vinného predchádzajúcim rozsudkom, pretože obnovením platnosti výroku o treste v tomto rozsudku je i v tomto smere vec právoplatne rozhodnutá.

Ustanovení § 35 not. ř. neodpovídá takové rozhodnutí, jímž státní notářství určí, které věci patřily do bezpodílového spoluvlastnictví zůstavitele a pozůstalého manžela, nýbrž rozhodnutí, jímž státní notářství určí, které z těchto věcí, popřípadě jaká jejich část náležejí do dědictví. /1/

Ak bol predchádzajúci trest uložený trestným rozkazom a nový trest sa ukladá rozsudkom, musí sa za podmienok § 35 ods. 2 Tr. zák. uložiť súhrnný trest. Uloženie súhrnného trestu prichádza v takomto prípade do úvahy vtedy, ak súd odsudzuje obvineného za trestný čin (prečin), ktorý spáchal skôr než mu bol doručený trestný rozkaz. Nie je rozhodujúce, kedy bol trestný rozkaz vydaný, pretože len doručenie trestného rozkazu a nie už jeho vydanie má účinky spojené s vyhlásením odsudzujúceho rozsudku (§ 314e ods. 4 Tr. por.).

Porosty vysázené na pozemcích nemají obvykle povahu samostatných věcí /1/ a nemohou být předmětem dědictví po zůstaviteli, který nebyl vlastníkem pozemku. Do aktiv dědictví nelze v takovém případě zařadit ani rozdíl v ceně (hodnotě) pozemku daný způsobem obdělávání ze strany zůstavitele (např. hodnotu vinohradu založeného na pozemku), nýbrž jen případný nárok na náhradu nákladů vynaložených zůstavitelem na pozemek patřící jinému občanu (organizaci).