Archiv Sbírky

Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu § 227 odst. 1 tr. ř.

Prepadná lehota podľa § 34 ods. 5 vl. nar. č. 33/1955 Zb., o zániku vykonateľnosti rozhodnutia nemohla začať plynúť pred tým, než toto nariadenie nadobudlo účinnosť, t. j. pred 20. júlom 1955.

Obecný zájem na splnění určitých úkolů odsouzeným na svobodě (na př. zájem na splnění výrobních úkolů na zemědělské usedlosti odsouzeného) neodůvodňuje podmíněné propuštění, nejsou-li splněny jinak podmínky v § 33 tr. zák. uvedené.

Soud povolující exekuci musí dbát donucujících právních předpisů, kterými byly upraveny právní poměry účastníků v exekučním titulu, jestliže podle tohoto titulu dochází ke vzniku práv a povinností ještě v době, kdy vstoupila v platnost nová právní úprava.

Takovým donucujícím předpisem zákona je i ustanovení § 255 obč. zák. spolu s předpisy je provádějícími.

Ustanovení směnečného práva o výši úroků jsou v poměru k ustanovení § 255 obč. zák. předpisem zvláštním, kterým zůstal nedotčen obecnými ustanoveními občanského zákoníka.

Předpokladem, aby soud mohl upustit od potrestání, je, aby byly splněny současně obě podmínky v § 17a tr. zák. uvedené, t. j. že jde o čin menšího významu a o pachatele, který jinak vede řádný život pracujícího člověka.

Řádný život pracujícího člověka vede jen taková osoba, která plní základní povinnosti vůči společnosti jak při výstavbě socialismu, tak i ve svém soukromém životě.

Pokiaľ sa uplatňuje iba nárok, aby žalovaní trpeli uspokojenie pohledávky žalobkyne na základe záložného práva na nehnuteľnosti, je na takéto konanie výlučne príslušný súd, na ktorom sa vedie verejná kniha o tejto nehnuteľnej veci.

Aby šlo o dobrovolné upuštění od dokonání trestného činu, musí pachatel, který se o trestný čin pokusil, vědět, že čin může dokonat, avšak z vlastního dobrovolného rozhodnutí čin dokonat již nechce. Toto jeho rozhodnutí nesmí býti ovlivněno překážkami, které by mu bránily čin dokonat nebo dále pokračovat v původně zamýšleném útoku.

Skutečnost, že existuje překážka bránící dokonat čin, nevylučuje ještě sama o sobě dobrovolnost ve smyslu § 5 odst. 3 tr. zák., mohl-li pachatel tuto překážku bez větších obtíží překonat.

Jestliže pachatel v úmyslu spáchat jiný trestný čin, nenaplní všechny jeho znaky, avšak dokoná znaky trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. obsažené v znacích jiného trestného činu, dopustí se pokusu tohoto jiného trestného činu, pokud není trestný čin omezování osobní svobody přísněji trestný. Nejde tu tedy o souběh trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a pokus dalšího trestného činu.

Těžší následek podle 229 odst. 3 tr. zák., jímž je těžká újma na zdraví nebo smrt, způsobený trestným činem omezování osobní svobody podle § 229 odst. 1 tr. zák., přichází v úvahu tenkrát, byl-li způsoben jen z nedbalosti.

K poměru trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a trestných činů znásilnění podle § 8 tr. zák., pokusu znásilnění podle § 5 odst. 1, § 238 tr. zák., (úmyslného) ublížení na zdraví nebo smrt podle § 219 odst 1, 3 nebo 4, § 220 odst. 1, 2 anebo trestného činu vraždy podle § 216 tr. zák.