Archiv Sbírky

U mladého zaměstnance sociální škoda, která vznikla pracovním úrazem, není dána jen v rozdílu mezi dřívějším výdělkem a výdělkem v době po úrazu, nýbrž mezi dřívějším výdělkem a výdělkem, který by mohl zaměstnanec docílit, kdyby nebyl úrazem vyloučen z ukončení odborné průpravy.

Řidiče, který má účast na dopravní nehodě, pokud se bezohledně vzdálí z místa nehody aniž poskytne potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví (§ 228 tr. zák.), nutno zpravidla postihovat přísnými nepodmíněnými tresty odnětí svobody a vedlejšími tresty zejména trestem zákazu činnosti - řízení motorových vozidel. 

Ztrátu čestných práv občanských (§§ 43, 44 tr. zák.) nelze uložit i když trest odnětí svobody převyšuje dva roky, pokud byl uložen za nedbalostní trestný čin, byť byl spáchán v souběhu s úmyslným trestným činem na který zákon stanoví horní hranici trestní sazby do dvou roků.

Zastavení trestního stíhání podle § 199 odst. 2 tr. ř. z důvodů uvedených v § 192 odst. 2 písm. a) tr. ř. a předání věci k projednání kolektivu pracujících odpovídá usnesení IV. Všeodborového sjezdu zejména pokud jde:

1. o soustavné posilování výchovné a organizátorské práce odborové organizace mezi pracujícími,
2. o vedení pracujících k socialistickému poměru k práci,
3. o opatření k upevnění pracovní kázně a ke zvýšení ochrany majetku v socialistickém vlastnictví,
4. o péči o zvyšování socialistického uvědomění,
5. o dodržování pracovně právních předpisů.

Kdy většinoví spoluvlastníci mohou účinně žádat o vyklizení menšinového spoluvlastníka ze společného rodinného domku (§ 135 obč. zák.). Při rozhodování o hospodaření se společným rodinným domkem musí soud přihlédnout k třídní příslušnosti účastníků i k zájmům společnosti.

K otázce odškodnění bolestného podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 208/1958 Ú. l.

Ustanovenie § 210 tr. zák. poskytuje trestnú ochranu len nárokom na výživu a zaopatrenie, ktoré vyplývajú zo zákona o rodinnom práve a nie iným nárokom. Dôvodom zvláštnej trestnej ochrany vyživovacích nárokov opierajúcim sa o rodinné právo, je v prvom rade záujem a starostlivosť štátu o rodinu, ktorá už podla ustanovenia §§ 10, 11 Ústavy 9. mája je pod zvláštnou ochranou štátu.

Při posuzování trestného činu poškozování provozu podle § 135 tr. zák. u členů JZD je nutné zjistit, jaké konkrétní těžkosti a při zdolávání jakých úkolů obžalovaný způsobil a jakým způsobem tedy ztěžoval provoz JZD. Pro posouzení subjektivní stránky trestného činu bude třeba zjistit zejména, zda obžalovaný, když za sebe zajistil náhradu, chtěl způsobit poškození provozu družstva nebo věděl, že je může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn, popřípadě zda tento výsledek zavinil z nedbalosti podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo b) tr. zák.