Archiv Sbírky

K pojmu preradenia v práci. Pri výklade pracovnej zmluvy je potrebné starostlivo a v súlade s pravidlami socialistického spolužitia skúmať úmysel účastníkov pracovného pomeru pri uzavieraní pracovnej zmluvy a stanovení druhu prác, ktoré je zamestnanec povinný konať.

Súd je povinný, skôr než vysloví vedlajší trest prepadnutia veci podla § 55 tr. zák. skúmať, či v súdenom prípade sú splnené všetky podmienky pre uloženie tohoto vedlajšieho trestu. Vzhladom na ustanovenie § 55 ods. 2 tr. zák. je preto povinný zaoberať sa tiež tvrdením obvineného, že mu vec nenáleží. Účelom vedlajšieho trestu prepadnutia veci podla § 55 tr. zák., najmä vo vzťahu k trestnej činnosti špekulačného charakteru, je okrem iného tiež docieliť, aby páchatelovi bol odčerpaný neoprávnený zisk docielený trestnou činnosťou (§ 55 ods. 1 písm. c), d) tr. zák.) a zabrániť tomu, aby vec nebola znova použitá na spáchanie trestného činu [§ 55 ods. 1 písm. b) tr. zák.] a aby teda nebola základňou pre páchanie ďalšej trestnej činnosti.

V záujme zaisťovania rozvoja polnohospodárskej výroby a zamedzenia úbytku pracovníkov v polnohospodárstve môže byť pracovný pomer rolníka, zamestnaného mimo jeho hospodárstvo v inom odvetví, zrušený. K takémuto opatreniu nemôže dojsť u rodinných príslušníkov rolníka, ktorí sú zamestnaní mimo tohto hospodárstvo. Rolník ani jeho rodinný príslušník nemôžu však byť daní bez ich súhlasu na neplatenú dovolenku v pracovnom pomere.

Instituce zahlazení odsouzení sleduje, aby odsouzenému, který vedl po odpykání trestu po určitou, zákonem stanovenou dobu, řádný život pracujícího člověka, nebylo předcházející odsouzení překážkou v dalším životě. Šlo-li o více odsouzení, u nichž je zahlazení u každého třeba uplynutí tříleté doby po odpykání trestu stačí když tato doba uplyne po odpykání posledního trestu.

Podmínky právně účinného zpevnění výkonových norem. Dodržení mzdového fondu nelze zajišťovat omezováním výdělků zaměstnanců.

Poměr advokáta k advokátní poradně není pracovním poměrem zaměstnaneckým je však poměrem pracovním, který se posuzuje podle obecně platných právních předpisů týkajících se pracovního poměru zaměstnaneckého jen tehdy a v tom rozsahu, pokud se toho zákon č. 114/1951 Sb. a předpisy jej provádějící výslovně dovolávají.

Naše trestní právo v žádném případě nepřipouští, aby pachatel měl odpykávat trest odnětí svobody delší dvacetipěti roků. Překročení této hranice pro případy posuzované po 1. 1. 1957 vylučuje § 31 odst. 1, 2 tr. zák. zatímco tresty převyšující tuto hranici uložené řádnými i mimořádnými soudy před platností novely trestního zákona č. 63/1956 Sb. řeší články VI. a VII. uvedené novely zák. č. 86/1950 Sb. 

Uvažuje-li soud u pachatele, kterému již předtím byl uložen trest odnětí svobody, o uložení nového trestu odnětí svobody za okolností, kdy by oba tresty, resp. zbytek dosud neodpykaného trestu a trest nově ukládaný, mohly přesáhnout hranici 25 let, může uložit jen takový trest odnětí svobody, aby součet trestů dosud neodpykaných nepřesáhl hranici pětadvaceti roků.