Archiv Sbírky

Instituce zahlazení odsouzení sleduje, aby odsouzenému, který vedl po odpykání trestu po určitou, zákonem stanovenou dobu, řádný život pracujícího člověka, nebylo předcházející odsouzení překážkou v dalším životě. Šlo-li o více odsouzení, u nichž je zahlazení u každého třeba uplynutí tříleté doby po odpykání trestu stačí když tato doba uplyne po odpykání posledního trestu.

Podmínky právně účinného zpevnění výkonových norem. Dodržení mzdového fondu nelze zajišťovat omezováním výdělků zaměstnanců.

Poměr advokáta k advokátní poradně není pracovním poměrem zaměstnaneckým je však poměrem pracovním, který se posuzuje podle obecně platných právních předpisů týkajících se pracovního poměru zaměstnaneckého jen tehdy a v tom rozsahu, pokud se toho zákon č. 114/1951 Sb. a předpisy jej provádějící výslovně dovolávají.

Naše trestní právo v žádném případě nepřipouští, aby pachatel měl odpykávat trest odnětí svobody delší dvacetipěti roků. Překročení této hranice pro případy posuzované po 1. 1. 1957 vylučuje § 31 odst. 1, 2 tr. zák. zatímco tresty převyšující tuto hranici uložené řádnými i mimořádnými soudy před platností novely trestního zákona č. 63/1956 Sb. řeší články VI. a VII. uvedené novely zák. č. 86/1950 Sb. 

Uvažuje-li soud u pachatele, kterému již předtím byl uložen trest odnětí svobody, o uložení nového trestu odnětí svobody za okolností, kdy by oba tresty, resp. zbytek dosud neodpykaného trestu a trest nově ukládaný, mohly přesáhnout hranici 25 let, může uložit jen takový trest odnětí svobody, aby součet trestů dosud neodpykaných nepřesáhl hranici pětadvaceti roků.

K výkladu znaku škoda nie nepatrná, v zmysle § 246 ods. 1 tr. zák.

Pokiaľ ide o zisťovanie škody v zmysle znaku "škody nie nepatrnej" ( § 246 tr. zák.), je rozhodnou skutočná škoda, ktorá spočíva nielen v poškodení jednotlivých súčiastok, ale najmä v hodnote práce spojenej s vykonaním opráv podľa ŠMC.

Pre posúdenie viny je nerozhodné, v akej výške uplatnil poškodený podnik nárok na náhradu škody.

Okolnosť, či nehoda vznikla zavinením obžalovaného, alebo v dôsledku technickej poruchy na vozidle, je pre posúdenie viny obžalovaného zásadnej povahy; preto bez vypočutia mechanika, poprípade aj znalcov, nemôže ju súd zpravidla odpovedne vyriešiť.

Za bezdôvodné postavenie pred súd občana je nutné považovať aj to, keď vec vzhľadom na svoju povahu a osobu obžalovaného mala byť prejednaná pred iným, než súdnym orgánom.

Rozdělení majetku tvořícího zákonné majetkové společenství. Záměna samostatného majetku za jiný majetek je jen změnou jeho hospodářské povahy a nikoli rozmnožením majetku, a nemá proto za následek společenství tohoto majetku. Tam však, kde movitá věc byla získána zčásti ze samostatného majetku a zčásti ze získaného majetku, jde o zákonné majetkové společenství. Výbavné (§ 70 zák. č. 99/1948 Sb.) tvoří zákonné majetkové společenství.

Prokurátor je povinen stíhat všechny trestné činy, pokud se o nich dozví (§ 2 odst. 1 tr. ř.). Nemůže proto trestní stíhání podle § 192 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavit, jestliže dosavadní výsledky řízení ve spise obsažené svědčí o tom, že po došetření mohou být prokázány znaky trestného činu.