Archiv Sbírky

Jaké důsledky má porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance a ze strany podniku v případě škody způsobené pracovním úrazem.

U příslušníka dělnické třídy, který se poprvé dopustil trestného jednání a vedl řádný život pracujícího člověka s kladným postojem k lidově demokratickému zřízení, nelze mechanicky, jen z vnější formy jeho jednání, kdyby dosahovalo charakteru hrubé neslušnosti nebo výtržnosti usuzovat, že je motivované jeho zjevnou neúctou ke společnosti. Motiv nutno zjišťovat v souvislosti s třídním a osobním profilem pachatele, s jeho chováním vůči ostatním členům společnosti (na pracovišti, v místě bydliště apod.) a činem, kterého se dopustil.

Podnik je oprávněn požadovat na zaměstnanci způsobivším škodu podle zák. č. 71/1958 Sb. zákonné 5 % úroky z prodlení podle § 1 nař. č. 37/1950 Sb. (pokud nebyly smluveny nižší úroky). K otázce, od kdy je zaměstnanec povinen platit úroky z prodlení.

K výkladu pokračující trestné činnosti v souvislosti s návrhem na obnovu trestního stíhání.

Osvojení nelze vyslovit, jestliže by poměr, který vzniká osvojením mezi osvojitelem a osvojencem (§ 63 zák. o právu rod.), byl v rozporu s existujícím rodinným poměrem osvojitele k osvojenci. Takový poměr však není mezi tetou a neteří.

Mimosoudní vyřízení trestného činu menší závažnosti kárným orgánem nebo společenskou organizací předpokládá, že nebezpečnost pro společnost je malého významu, takže připouští, aby prokurátor nebo soud trestní stíhání zastavil [§ 192 odst. 2 písm. a) tr. ř.].

Jaký vliv na zavedení rozhodčího řízení má ta okolnost, že podnik byl delimitován. Bylo-li již rozhodčí řízení na závodě zavedeno, nemohou soudy zásadně rozhodovat spory, k jejichž provádění jsou výlučně příslušné ve smyslu § 2 vyhl. č. 184/1959 Ú. l. rozhodčí orgány. V tomto případě soud žalobu odmítne proto, že věc nebyla dříve projednána v rozhodčím řízení [§ 405 a), b) o. s. ř., § 2 odst. 2 vyhl. č. 184/1959 Ú. l.] a postoupí spisy příslušnému rozhodčímu orgánu.