Archiv Sbírky

V řízení o osvojení dítěte druhým manželem matky musí být předmětem šetření soudu i to, má-li druhý manžel matky, který zamýšlí osvojit její dítě, zákonnou vyživovací povinnost ke svým vlastním dětem. Soud v tomto případě přihlédne též k tomu, jaký vliv by mělo osvojení na vyživovací povinnost osvojitele k jeho vlastním dětem. Proto uváží, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti matky a jejího druhé manžela.

K pojmu pracovního úrazu podle § 16 odst. 2 písm. a) zák. č. 55/1956 Sb.

Převzetí věcí odcizených ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví do prodeje není již trestné podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. z r. 1950 trestem odnětí svobody do 5 let, nýbrž jako podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák., které je pro obžalovaného příznivější (§ 16 odst. 1 tr. zák.), neboť horní hranice trestu odnětí svobody činí tři léta. I návrh prokurátora na náhradu škody poškozenému musí být učiněn v době a způsobem uvedeným v § 43 odst. 2 tr. ř.

Postoupení věci mladistvého podle § 295 tr. ř. není podmíněné důvody delegace (§ 25 tr. ř.), nýbrž pouze zřetelem na prospěch a zájem mladistvého. Toto postoupení může se stát v každém stadiu trestního řízení. Není proto rozhodné, že příslušný okresní soud obžalobu přijal.

Preskúmanie opatrení právnych orgánov JRD, ku ktorým došlo v rámci ustanovenia čl. 14 ods. 2 vzorových stanov, nespadá do právomoci súdov; nejde tu o občiansku vec právnu v zmysle § 3 o. s. p. Ak bola však členovi JRD znížená odmena za prácu nad rámec ustanovenia čl. 19 ods. 2, patrí rozhodovanie o tomto nároku do právomoci súdov.

Při stanovení povinnosti k náhradě škody, kterou trestným činem zavinilo více pachatelů - vojáků v činné službě - je soud vázán služebním předpisem MNO, ev. zn. Zákl-3-3, čl. 51 písm. e), který nezná zásadu solidární odpovědnosti více viníků za zaviněnou škodu, ale uplatňuje princip odpovědnosti dělené, podle míry jejich zavinění. Předá-li vojenský řidič řízení služebního vozu, který je mu svěřen k výkonu služby, z nedbalosti neoprávněné osobě, která zaviní havárii, je třeba rozsah jeho odpovědnosti za vzniklou škodu hodnotit podle zásady stanovené v čl. 51 písm. c) předpisu MNO, ev. zn. Zákl-3-3. Jde totiž o škodu, která byla zaviněna vojákem z nedbalosti při výkonu služebních povinností. Rozsah odpovědnosti vojáka, který neoprávněně o své újmě převzal řízení vozidla, při jízdě s ním z nedbalosti havaroval a způsobil na něm škodu, je třeba posuzovat z hlediska čl. 51 písm. b) předpisu MNO ev. zn. Zákl-3-3. Jednání tohoto vojáka nelze totiž považovat za součást jeho služebních povinnosPub

Pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, jíž není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.