Archiv Sbírky

K výkladu ustanovení § 146 tr. zák. Tuzemec, který řádným způsobem získá při své pracovní cestě v cizině cizí měnu úsporou z diet a takto získanou cizí měnu v cizině použije pro své vlastní účely, nezpůsobuje našemu devizovému hospodářství škodu, takže nemůže v takovém případě spáchat trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák. Okolnost, že devizový tuzemec bez povolení ministerstva financí platí jakýmkoliv způsobem v tuzemsku devizovému cizozemci, znamená sice v každém případě porušení zákona o devizovém hospodářství ve znění vyplývajícím ze zákona č. 64/1958 Sb., a to § 6 písm. a), nemusí však vést ke způsobení devizové škody. (Např. pocházela-li koupená věc z Tuzexu). Za účelem objasnění subjektivní stránky trestného činu bude proto třeba při koupi určité věci od cizince rovněž objasnit vztah vědomí kupujícího ke skutkové okolnosti, že předmětná věc byla cizincem dovezena do ČSSR z ciziny.

Hlediska, k nimž je nutno přihlédnout při zkoumání a posuzování odůvodněných potřeb nezletilého dítěte (§ 96 odst. 1 zák. o rod.). V rozhodnutí o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů k dítěti bude vyjádřena zásada úměrnosti životní úrovně dítěte životní úrovni rodičů, aby i zvýšené potřeby, které lze dítěti z příjmu otce poskytnout, byly zajištěny výživným stanoveným v odpovídající míře.

II. Má-li lékařské potvrzení o poranění v jednotlivých případech nahradit posudek znalců (§ 105 odst. 1 tr. ř.), musí obsahovat všechny skutečnosti a okolnosti rozhodné pro závěr, zda jednáním pachatele bylo způsobeno ublížení na zdraví nebo zda došlo k těžké újmě na zdraví.

Byl-li navrhovateli přiznán důchod v základní výměře, pak pro zjištění základu pro výpočet zvláštní daně z důchodu je bezvýznamné, že pracovníku byla započtena doba odbojové činnosti, zvláštní dani z důchodu podléhá v takovém případě celý důchod navrhovatelův.

Ukládá-li soud mladistvému, který nepřekročil 18. rok svého věku, nepodmíněný trest odnětí svobody, vysloví podle § 81 odst. 1 tr. zák. (ve znění zákona č. 56/1965 Sb.) a ve smyslu § 53 odst. 1 zák. č. 59/1965 Sb., že trest se vykoná v nápravně výchovném ústavu pro mladiství. Nemůže tedy rozhodovat o zařazení mladistvého do nápravně výchovné skupiny podle § 39a tr. zák. (ve znění zák. č. 56/1965 Sb.).

K otázce zastoupení dědice spoludědicem při projednávání dědictví.

Povinnosť súdu postupovať tak, aby bol zistený skutočný stav veci (§ 2 odst. 5 tr. por.), vzťahuje sa na celé trestné konanie, teda tiež na rozhodovanie o tom, že sa podmienečne odsúdený v skúšobnej dobe osvedčil (§ 60 odst. 1 tr. zák. a § 330 odst. 1 tr. por.). Odsúdenie obvineného v skúšobnej dobe nezbavuje súd povinnosti zisťovať z hladiska ustanovenia § 60 odst. 1 tr. zák. celkové chovanie odsúdeného v skúšobnej dobe; nevylučuje totiž v konkrétnom prípade záver, že odsúdený viedol v skúšobnom čase riadny život pracujúceho človeka, a aby súd vyslovil podla § 60 odst. 1 tr. por., že sa osvedčil. Ak súd podla § 60 odst. 1 tr. zák. rozhodne, že podmienečne odsúdený trest vykoná, je povinný zároveň rozhodnúť tiež o zaradení odsúdeného do príslušnej nápravne výchovnej skupiny (§ 60 odst. 5 tr. zák.).