Archiv Sbírky

Závod nesmí od pojistného odečíst dávky, které byly přiznány neprávem, nebo ve vyšší částce než náležely, ani dávky, jejichž výplatu nemůže doložit řádnými doklady. Odečte-li závod takové dávky, dluží příslušné krajské odborové radě takto zkrácené pojistné, a to i tehdy, jestliže nesprávnou výplatu dávky a tím i krácení pojistného nezavinil. Závod, který byl poškozen v důsledku své objektivní odpovědnosti za správný odvod pojistného a správnou výplatu dávek, nemůže uplatňovat nárok na náhradu takto mu vzniklé škody před soudem.

III. K výkladu ustanovení § 100 odst. 2 tr. ř.

Výhoda příznivějšího stanovení průměrného měsíčního výdělku i jeho zvýšení (§ 114 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.) po vzniku nároku na starobní důchod se poskytuje zaměstnancům za předpokladu, že byli po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnáni, a jen za dobu zaměstnání, po kterou měli nárok na percentuální zvýšení starobního důchodu.

K obnove trestného konania: V konaní o návrhu na obnovu neplatí takzv. revízny princíp, takže súd z podnetu návrhu na obnovu nepreskúmava, či sú splnené podmienky obnovy ohladne všetkých oddelitelných výrokov napadnutého rozhodnutia, ale skúma dôvodnosť návrhu na obnovu len v rámci, ktorý bol návrhom vymedzený. Prekročiť rámec návrhu na obnovu konania a povoliť obnovu konania aj ohladom výrokov, u ktorých obnova žiadaná nebola, nie je možné. /1/

Z hlediska ustanovení § 95 odst. 2 o. z. je zcela nerozhodné, zda právo na bolestné bylo pravomocným rozhodnutím soudu přiznáno či nikoliv.

II. Je-li způsobena z nedbalosti na majetku, který je v socialistickém vlastnictví, větší škoda porušením nebo nesplněním důležité povinnosti při výkonu zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, jde o trestný čin porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 130 tr. zák., nikoliv o trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák.

Ustanovení § 40 zák. č. 41/1964 Sb. neupravuje vztah mezi spoluuživateli bytu v rodinném domku, ani vztah mezi uživatelem takového bytu a osobami, bydlícími v jeho bytě jen na základě jeho práva, byť uživatel byl zároveň též vlastníkem rodinného domku. Jestliže bezpodílové spoluvlastnictví manželů k rodinnému domku bylo vypořádáno tak, že navrhovatelka se stala jeho výlučnou vlastnicí, přichází v úvahu postup podle § 132 o. z. vzhledem k tomu, že právo odpůrce v bytě bydlet zaniklo po rozvodu a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. K rozhodnutí této otázky je příslušný soud podle § 4 a § 132 o. z. a § 7 odst. 1 o. s. ř.