Archiv Sbírky

Nejde-li o věc, kterou projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, není dána také pravomoc soudu k smírčímu řízení podle ustanovení § 67 a násl. o. s. ř. Soudem nemohl být proto schválen smír o zrušení práva užívat část bytu z důvodu potřeby navrhovatele.

K otázce pravomoci soudu ve sporech o odměnu za zlepšovací návrhy ve smyslu § 25 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb. Sporem o odměnu za zlepšovací návrh je i spor o nárok na odměnu v případě, že je namítáno, že vypracováním návrhu byl splněn pracovní úkol (§ 21 odst. 3 vl. nař. 45/1957 Sb.). Soud, jemuž byla věc předložena pro bezvýslednost rozhodčího řízení, nemusí zkoumat, zda bylo provedeno smírčí řízení podle § 25 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb.

Souhlas spoluvlastníka k převodu spoluvlastnického podílu může být dán i ústně, je však třeba, aby tento souhlas byl dán takovým způsobem, aby nevzbuzoval pochybnosti v tom směru, že došlo skutečně k projevu vůle spoluvlastníka, jímž byl vyjádřen souhlas s převodem spoluvlastnického podílu. Číselné vyjádření výše spoluvlastnického podílu naprosto neznamená, že by byl spoluvlastník výlučně vlastníkem určité hmotné části společné věci, třebaže by svou velikostí odpovídala výši jeho spoluvlastnického podílu.

Jestliže účastníci ke dni 1. 4. 1964 již manžely nebyli, nemohlo mezi nimi vzniknout bezpodílové spoluvlastnictví (§ 500 odst. 1 o. z.) a předmětem soudního řízení mohlo být jen rozdělení majetku, patřícího do zákonného majetkového společenství podle § 22 a násl. zák. č. 265/1949 Sb. Skutečnost, že se účastníci neshodli na ceně věcí, sama o sobě neodůvodňuje stanovení hodnoty jednotlivých předmětů podle volné úvahy ve smyslu § 136 o. s. ř., nýbrž je na místě jejich ocenění podle příslušných cenových předpisů, příp. podle odhadu znalce. Je třeba, aby výrok rozsudku obsahoval též přesné určení a popsání předmětů, které jsou jednotlivým účastníkům přidělovány.

K řešení otázky, zda dědická dohoda je či není v zájmu nezletilého (§ 179 o. s. ř.).

V občanském soudním řízení není soud vázán zprošťujícím rozsudkem vydaným v trestním řízení.

Ustanovení § 85 not. řádu nelze vyložit tak, že by národní výbor nebyl vůbec povinen skládat při koupi nemovitosti kupní cenu, tedy ani po prodeji.