Archiv Sbírky

Vyšší stupeň ovlivnění alkoholem u řidiče motorového vozidla, stíhaného pro trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., je okolností, která nedovoluje závěr o menší nebezpečnosti tohoto trestného činu pro společnost a proto zpravidla vylučuje možnost upustit od potrestání ve smyslu § 24 odst. 1 tr. zák. z hlediska účelu trestu působit výchovně na ostatní členy společnosti (§ 23 odst. 1 tr. zák.).

Účelem ustanovení § 30 not. řádu je, aby mohla být učiněna taková neodkladná opatření, která by v zájmu dědiců nebo společnosti vyloučila možnost poškození nebo ztráty majetku zůstavitele. Účelem tohoto ustanovení není, aby v řízení o projednání dědictví státní notářství řešilo spory dědiců o tom, jak mají užívat věci náležející do dědictví.

Zákaz činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. nelze vyslovit obecně jako zákaz velitelské funkce v ozbrojených silách.

Podle předpisů o sociálním zabezpečení nutno rozlišovat dobu zařazení do pracovního útvaru podle vl. nař. č. 223/1938 Sb. a dobu, po kterou občan odsouzený k výkonu trestu odnětí svobody byl zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků; tuto dobu je posuzovat, pokud jde o důchodové nároky, jedině podle § 53 vyhl. č. 102/1964 Sb.

Poškozený není ve smyslu § 142 odst. 1 tr. ř. oprávněn k podání stížnosti proti usnesení vyšetřovatele, jímž bylo trestní stíhání zastaveno podle § 172 tr. ř. Stížnost poškozeného je proto podána osobou neoprávněnou a nutno ji podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnout.

Zastavení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy podle § 290 odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že v žádném měsíci po dobu jednoho roku nesmí mzda dosáhnout částky, z níž by bylo možno provádět srážky.

Uplatní-li poškozený v trestním řízení nárok na odškodnění za bolestné, nedosahující v úhrnném zhodnocení ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. alespoň 30 bodů, postupuje soud podle analogie § 44 odst. 3 a § 206 odst. 4 tr. ř. a usnesením v němž odkáže na cit. vyhlášku, rozhodne, že uplatnění tohoto nároku se nepřipouští.