Archiv Sbírky

V případech, v nichž přiznání invalidního důchodu v nejvyšší výměře podle § 8 zák. č. 150/1961 Sb. nedošlo do 30. dubna 1965, nemůže již k přiznání tohoto důchodu dojít, a to ani tehdy, když podmínky pro takový důchod se splnily před 1. květnem 1965. Pracovník v takovém případě má nárok na invalidní důchod při pracovním úrazu podle zákona č. 101/1964 Sb. a nárok na náhradu ztráty na výdělku.

K otázce totožnosti skutku podle § 220 odst. 1 tr. ř.:

Nemožno vylúčiť, že dôjde k odňatiu alebo zníženiu dávky, i keď sa zdravotný stav invalidného (čiastočne invalidného) občana nezmenil, ak bolo dodatočne zistené, že jeho zdravotný stav nezakladal invaliditu (čiastočnú invaliditu) už v dobe, kedy bol za invalidného (čiastočne invalidného) uznaný.

Nejde o podstatnou změnu okolností případu ve smyslu § 221 odst. 1 tr. ř., jestliže okolnosti, jejichž došetření soud vyžaduje, byly známy již v době přijetí obžaloby.

Nedostatek soudní úpravy vyživovací povinnosti rodičů k dítěti není důkazem toho, zda rodiče mohli či nemohli výživu dítěte zajistit a z této negativní skutečnosti nelze proto vyvozovat, že podmínka § 7 vyhl. č. 102/1964 Sb. pro přiznání nároku na starobní důchod není splněna.

Neovládá-li obžalovaný jazyk, v němž se jednání vede, je podle § 28 tr. ř. orgán činný v trestním řízení povinen přibrat tlumočníka. Nepřibrání tlumočníka k jednání je zkrácením práva na obhajobu (§ 33 odst. 1 tr. ř.) a důvodem ke zrušení rozsudku (§ 258 odst. 1 písm. a) tr. ř.).

Záver, že v konaní vykonávacom nemožno skúmať dôvodnosť námietky na započítanie vzájomnej pohladávky a že je vecou povinného, aby uplatnil svoj nárok osobitnou žalobou, je v rozpore s ustanovením § 268 ods. 1 písm. h) o. s. p. Z hladiska § 268 ods. 1 písm. h) o. s. p. je nerozhodné, či skutočnosti, o ktoré povinný opiera tvrdený nárok, nastali pred alebo po vzniku rozhodnutia.