Archiv Sbírky

Posudek znalců-psychiatrů v řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům nenahrazuje nedostatek skutkových zjištění. Úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech osoby, jež má být zbavena způsobilosti k právním úkonům, umožní znalcům-psychiatrům, aby konfrontovali výsledky svého odborného vyšetření s ostatními poznatky a aby na základě této konfrontace bezpečně usoudili, do jaké míry projevy duševní choroby vyžaduje zbavení, příp. omezení způsobilosti k právním úkonům.

Podá-li poškozený odvolání proti výroku zprošťujícího rozsudku, jímž byl podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázán se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, jde o odvolání podané osobou neoprávněnou a proto je odvolací soud zamítne podle § 253 odst. 1 tr. ř.

Při posuzování důvodnosti uplatněného nároku na mzdu nelze vycházet z ujednání účastníků, nýbrž je třeba zjistit, co tvořilo hlavní náplň práce žalobkyně. Není rozhodné, zda splňovala kvalifikační předpoklady pro práci, jež vykonávala.

Posouzení jednání pachatele jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 133 nebo § 249 tr. zák. předpokládá zjištění opřené o spolehlivé důkazy, že hodnota věci, jíž se pachatel zmocnil v úmyslu ji přechodně užívat, převyšuje 5000,- Kčs. Podmínkou pro uložení trestu zákazu činností podle § 49 odst. 1 tr. zák. je, aby se pachatel právě v souvislosti s touto činností dopustil trestného činu. Účel trestu zákazu činnosti spočívá v tom, zabránit pachateli vykonávat jen takovou činnost (zaměstnání, povolání nebo funkci), která mu dává příležitost k páchání trestných činů určitého druhu.

Ustanoveniu § 495 ods. 1 a § 51 o. z. neodporuje len také ujednanie, z ktorého práva a povinnosti smerujú len proti určitej osobe a vznikajú z dôvodu daného konkrétne medzi oprávneným a zaviazaným, nie však všeobecne voči ostatným subjektom.

Ke vztahu ustanovení § 234 tr. zák. a § 278 tr. zák. U trestného činu loupeže podle § 234 tr. zák. je nerozhodné, zda úmysl pachatele směřoval k trvalé dispozici s cizí věcí, jíž se násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí zmocnil, nebo chtěl zmocnit.

Jestliže nedošlo doplnění telegrafické žaloby ve třídenní lhůtě ve smyslu § 42 odst. 1 o. s. ř., nutno postupovat podle § 43 o. s. ř. tak, jakoby šlo o neúplné podání.