Archiv Sbírky

K výkladu § 56 odst. 3 zák. č. 101/1964 Sb. zejména se zřetelem na povahu plateb poukazovaných podle spolkového zaopatřovacího zákona ze dne 27. 7. 1960.

Při zkoumání podmínek pro zahlazení odsouzení podle § 69 odst. 1 tr. zák. lze mít u podmíněně propuštěného za to, že začala běžet lhůta pro zahlazení dnem, kdy byl podmíněně propuštěn, až tehdy, když soud vyslovil, že se odsouzený osvědčil, příp. až po roce od uplynutí zkušební doby, neučinil-li soud bez viny odsouzeného do této doby rozhodnutí podle § 64 odst. 1 tr. zák. Totéž platí i pro případ, že o zahlazení odsouzení před uplynutím doby uvedené v § 69 odst. 1 tr. zák. požádala společenská organizace nebo odsouzený (§ 69 odst. 3 tr. zák.).

Splnil-li pracovník před 1. 7. 1964 podmínky pro nárok na starobní důchod v poměrné výši podle § 9 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. a byl-li k 1. 7. 1964 zaměstnán, je třeba jeho nárok posuzovat podle § 115 zák. č. 101/1964 Sb. Takovému pracovníku nepřísluší nárok na plný starobní důchod podle § 11 a 13 zák. č. 101/1964 Sb., i když by po 1. 1. 1965 v důsledku odlišného posuzování doby zaměstnání podle § 6 cit. zák. splnil podmínky nároku na plný starobní důchod.

I. Spolupachatelství je možné jak ve stadiu pokusu, tak i ve stadiu spáchání trestného činu. Nejde však již o spolupachatelství, byla-li společná činnost uskutečněná až po dokonání trestného činu, tzn. po naplnění jeho znaků, třebas skutek ještě pokračoval ve stadiu, které lze zahrnout pod pojem dokončení činu.

Výpovědní důvod musí být v písemné výpovědi uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný výpovědní důvod uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný výpovědní důvod nebude moci být dodatečně měněn. 

Ke konkretizaci jednotlivých výpovědních důvodů podle § 46 odst. 1 zák. práce. 

Doručení výpovědi podmiňuje platnost výpovědi (§ 44 odst. 1 zák. práce) a má význam z hlediska délky i počátku výpovědní lhůty.

II. Při zkoumání podmínek, zda pachatel se považuje za zvlášť nebezpečného recidivistu podle § 41 písm. b) tr. zák., je délka doby, která uplynula od posledního odsouzení, jenom jedním, nikoliv jediným hlediskem, které je nutno hodnotit v souvislosti s otázkou, zda stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je podstatně zvýšený.

V řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti dochází k stanovení odhadní ceny rozhodnutím státního notářství, proti němuž je přípustné odvolání. 

Dokud nedojde k pravomocnému určení odhadní ceny, nemůže dojít k prodeji.