Archiv Sbírky

Právne účinky rozviazania pracovného pomeru výpoveďou nastanú až od okamžiku, kedy bola výpoveď druhému účastníkovi pracovného pomeru doručená; z hladiska dodržania jednomesačnej lehoty podla § 46 ods. 3 zák. práce je teda rozhodný deň, kedy bola písomná výpoveď doručená.

Nebezpečnost pobytu pachatele činu jinak trestného (§ 72 odst. 1 tr. zák.) na svobodě není možno vyvozovat vždy jenom z jednání, které vykazuje v daném případě jinak znaky trestného činu. Pro závěr o pravděpodobnosti možného opakování jednání jinak trestného musí být zjišťován též stupeň duševní poruchy pachatele, příp. jeho dosavadní recidivní projevy, které mohou vytvářet stav nebezpečí pro společnost při ponechání takového pachatele na svobodě. 

U verbálních útoků takovýchto osob, ať jsou namířeny proti jednotlivci nebo proti skupinám obyvatelů, příp. proti organizaci, je třeba posuzovat, zda z pobytu těchto osob na svobodě vyplývá nebezpečí pro společnost, vždy vzhledem k situaci, za níž k verbálním útokům dochází. Jen ojedinělé jednání nepříčetného pachatele není v takových případech zpravidla množné považovat za postačující podklad pro závěr o nebezpečnosti jeho pobytu na svobodě.

Preskúmavanie výpovedného dôvodu podla § 46 ods. 1 písm. c) zák. práce súdom sa musí sústrediť na tri základné otázky: či ide o zmenu úloh organizácie, zmenu technického vybavenia alebo iné organizačné zmeny, či sa stal pracovník nadbytočným a či je daná príčinná súvislosť medzi nadbytočnosťou pracovníka a organizačnými zmenami. Aj keď skutočnosť, že organizácia príjme iného pracovníka na miesto uvolnené odchodom pracovníka, ktorému bola daná výpoveď pre nadbytočnosť, je spravidla dôkazom o neopodstatnenosti použitého výpovedného dôvodu, nie je rozviazanie pracovného pomeru výpoveďou pre nadbytočnosť pracovníka podmienené absolútnym znížením počtu pracovníkov, naopak môže k nemu dôjsť aj pri zvyšovaní počtu pracovníkov; organizácii nezáleží totiž len na počte pracovníkov, ale tiež na ich zložení z hladiska profesií a kvalifikácie. Náhrada mzdy (§ 61 ods. 1 zák. pr.) môže byť prac. priznaná, len pokial je splatná v dobe vydania súdneho rozhodnutia.

I. Podávání stížností a žádostí, kterými se odsouzený domáhá ve výkonu trestu odnětí svobody svých práv a oprávněných zájmů ve smyslu § 11 zák. č. 59/1965 Sb., nelze považovat za projev nekázně a nedostatku převýchovy, odůvodňující přeřazení odsouzeného do vyšší nápravně výchovné skupiny.

II. Odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody má právo žádat o přeřazení jenom z vyšší do nižší, nikoliv z nižší do vyšší nápravně výchovné skupiny.

Před registrací smlouvy o převodu nemovitosti, která je ve státním socialistickém vlastnictví, je státní notářství ve smyslu § 63 odst. 1 not. ř. povinno zkoumat, zda předmět převodu je svěřen jako součást národního majetku do správy státní organizace, která smlouvu o převodu uzavírá. Organizace bytového hospodářství zřizované podle vyhlášky vedoucího Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 80/1963 Sb., tj. podniky bytového hospodářství a domovní správy, mají postavení státních hospodářských organizací (srov. § 3 cit. vyhl.) jsou tedy socialistickými organizacemi ve smyslu § 14 a 27 hosp. zák. a § 18 o. z. a mají právní subjektivitu.

I. Okolnost, že se provinilý občan dopustí činů proti majetku opětovně, uvedená v § 18 odst. 1 alin. 2 zák. č. 38/1961 Sb., vylučuje možnost posoudit jako provinění jednání, které by jinak naplňovalo znaky provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 alin. 1 zák. č. 38/1961 Sb. Tato okolnost však není splněna u prvního z více skutků, jimiž se pachatel zmocnil cizí věci z majetku v osobním vlastnictví v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní. Proto se takovýto první z více skutků, jímž byla způsobena škoda příliš nepřevyšující částku 500 Kčs, posoudí nikoliv jako trestný čin krádeže, ale jenom jako provinění proti majetku v osobním vlastnictví podle § 18 odst. 1 zák. č. 38/1965 Sb., pokud tomu nebrání jiná okolnost, jmenovitě pokud čin není z jiných důvodů zvlášť zavržitelný.

Za spáchání činů proti majetku "opětovně" lze považovat činy, které osoba spáchá až po prvním z více skutků, nikoliv již první skutek.

Čin z jiných důvodů zvlášť zavržitelný je čin výrazněji společensky nebezpečný, např. proto, že se jej pachatel dopustil jako organizátor, že se pokusil věc získanou krádeží uchovat bezprostředně po činu násilím, že činem projevil zvláštní bezohlednost vůči spoluobčanům nebo společnosti apod.

II. O tom, že bude proveden v hlavním líčení důkaz přečtením protokolu o výpovědi svědka nebo znalce, musí soud rozhodnout ve smyslu § 119 odst. 1 tr. ř. usnesením, které vyhlásí (§ 135 tr. ř.); přitom zhodnotí význam dokazované skutečnosti pro správné rozhodnutí věci i důkazní sílu ostatních důkazů a posoudí, zda osobní výslech svědka nebo znalce není se zřetelem na význam dokazované skutečnosti nebo se zřetelem na povahu ostatního důkazního materiálu nutný.

K výkladu § 294 ods. 1 a § 296 ods. 1 o. s. p. Z hladiska výšky nároku uplatneného so zretelom na ustanovenie § 269 o. s. p. je treba skúmať, aké čiastky z platu povinného mal skutočne žalovaný v príslušnom období zrážať a žalobcovi vyplácať. Pre záver v tomto smere je treba bezpečne zistiť výšku pohladávky, ktorá je predmetom výkonu rozhodnutia proti povinnému, rozsah dosial nevymoženej jej časti, skutočnosť, či ide o prednostnú pohladávku a aké je jej poradie, aký bol skutočný príjem povinného od žalovaného v kritickom období, aká bola jeho čistá mzda včítane hodnoty naturálií (pokial ich povinný od žalovaného poberal) a aký je počet osôb, ktorým povinný poskytuje výživné.