Archiv Sbírky

Rozhodnutí podle § 39 not. ř. doručuje státní notářství do vlastních rukou účastníků řízení o dědictví. V rámci zkoumání včasnosti odvolání proti tomuto rozhodnutí státního notářství zjišťuje odvolací soud mj., zda se odvolatel, jemuž bylo rozhodnutí doručováno do vlastních rukou náhradním způsobem uvedeným v § 47 odst. 2 o. s. ř., v době doručování skutečně zdržoval v místě doručování.

Obviněný, který po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. a) resp. písm. b) tr. ř. prohlásí podle § 11 odst. 2 tr. ř., že trvá na projednání věci, má právo toto prohlášení vzít zpět.

Ak ustanovenie § 288 o. s. p. umožňuje platitelovi mzdy, aby požiadal, aby súd určil, aká suma má byť v príslušnom výplatnom období zrazená zo mzdy povinného, a ak je viac oprávnených, kolko z nej pripadne na každého z nich, potom je platitel mzdy účastníkom toho úseku konania, v ktorom sa koná a rozhoduje o tomto jeho návrhu; je tiež oprávnený podať opravný prostriedok proti rozhodnutiu, ktorým bolo o tomto jeho návrhu rozhodnuté.

Znak trestného činu výtržnictví podle § 202 tr. zák., že čin byl spáchán ze zjevné neúcty vůči společnosti, lze zjistit i z výtržnického jednání, jestliže výtržnost se stala za takových okolností a je takové intenzity, že již z toho lze bezpečně dovodit, že motivem jednání pachatele není náhlý ojedinělý impuls, ale že je v něm vyjádřen pachatelův záporný postoj k dodržování zásad socialistického soužití.

Usnesení, jímž soud ukládá navrhovateli v řízení o způsobilosti k právním úkonům, aby do přiměřené lhůty předložil lékařské vysvědčení o duševním stavu vyšetřovaného, je usnesením, kterým se upravuje vedení řízení; odvolání proti němu není přípustné.

Přezkumné řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. je možno konat o rozhodnutích krajských soudů (vyšších vojenských soudů) z období od 1. ledna 1953 do 31. prosince 1956 jen, pokud tyto soudy rozhodovaly na základě žalob krajského prokurátora pro činy, pro které byl krajský prokurátor oprávněn konat přípravné řízení. Ustanovením obdobným ustanovení § 17 odst. 1 tr. ř. je tedy ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. z r. 1950 ve spojení s ustanovením § 13 odst. 1 tr. ř. z r. 1950.

Jednotlivé zložky práva na náhradu škody, sa prejavujú ako samostatné dielčie nároky; s touto ich samostatnosťou je nutné počítať aj pri rozhodovaní o trovách konania. Určenie výšky nároku na náhradu za bolesť a za sťaženie spol. uplatnenia je závislé na znaleckom posudku. Táto rozdielnosť v spôsobe zistenia výšky nároku má význam pri použití ustanovenia § 142 o. s. p., lebo má za následok dvojaký režim rozhodovania o náhrade trov konania pri čiastočnom neúspechu alebo pri stanovení nižšej náhrady za bolesť a za sťaženie spol. uplatnenia ako bola požadovaná; pokial ide o nárok na náhradu za stratu na zárobku, bude sa nárok na náhradu trov konania spravovať ustanovením § 142 ods. 2 o. s. p., pokial ide o nárok na náhradu za bolesť a za sťaženie spoločenského uplatnenia, bude sa nárok na náhradu trov konania spravovať ust. § 142 ods. 3 o. s. p.