Sešit č. 9/1969

Krátkodobý pobyt nezletilého dítěte u rodiče, jemuž nebylo svěřeno do výchovy, není zpravidla důvodem dočasného zproštění tohoto rodiče povinnosti platit výživné. /1/ I kdyby ve výchově a výživě nezletilého oprávněného došlo ke změně poměrů trvalejší povahy, nebo kdyby mu povinný hradil nejen každodenní, nýbrž i jiné potřeby, mohl by tyto okolnosti posoudit pouze soud příslušný podle § 88 písm. c), § 176 o. s. ř.

Vzájemný poměr úpravy práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti podle § 50 zák. o rod. a úpravy práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti podle § 26 zák. o rod. nebrání tomu, aby se úprava podle § 26 zák. o rod. odlišila od předcházející úpravy podle § 50 zák. o rod. To neznamená samozřejmě popření vzájemné souvislosti těchto úprav; vždy je povinností soudu, aby vycházel při rozhodování o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu z případné dřívější úpravy práv a povinností k nezletilému dítěti pro dobu, kdy rodiče nežili spolu, a aby srovnával poměry, v nichž byla provedena dřívější úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, s poměry v době rozhodování o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu.

Při určování náhrady za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví, se nepřihlíží k tomu, že poškozená pobírá důchod manželky.

Organizace (popř. i občan), která půjčí občanovi motorové vozidlo, zůstává provozovatelem tohoto motorového vozidla v zásadě odpovědným za škodu vyvolanou zvláštní povahou jeho provozu. Není-li jeden ze dvou účastníků střetu provozů provozovatelem, nepřichází v úvahu vypořádání vzniklé škody podle § 431 o. z. Způsobí-li škodu provozovatel a třetí osoba (dochází-li k souběhu dvou odpovědnostních principů - objektivního principu a principu zavinění), může soud rozhodnout, že za ni odpovídají společně a nerozdílně.

V občianskom zákonníku nie je ustanovenie, z krotého by bolo možné odvodiť povinnosť vlastníkov, prípadne iných uživatelov nehnutelností, oplotiť pozemky; nemožno im teda túto povinnosť uložiť súdnym rozhodnutím. Len výnimočne by bolo možné uvažovať o tom, či nemá byť vlastníkovi taká povinnosť uložená na odvrátenie hroziacej škody podla § 417 ods. 2 o. z.

Bylo-li dohodnuto, že dlužník zaplatí, až bude chtít nebo moci (byla-li tedy doba splnění ponechána na vůli dlužnika), je věřitel povinen přijmout plnění, jakmile mu je dlužníkem nabídnuto o splnění dluhu - dobu splnění určit může toliko navrhnout, aby ji určil soud. Žaloba o určení doby splnění ve smyslu § 79 o. z. není žalobou o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.; to znamená mj., že nemůže být zamítnuta pro nedostatek právního zájmu na tomto určení.