Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 29.04.1969, sp. zn. 3 Cz 7/69, ECLI:CZ:NS:1969:3.CZ.7.1969.1

Právní věta:

Při určování náhrady za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví, se nepřihlíží k tomu, že poškozená pobírá důchod manželky.

Soud: Nejvyšší soud ČSSR
Datum rozhodnutí: 29.04.1969
Spisová značka: 3 Cz 7/69
Číslo rozhodnutí: 71
Rok: 1969
Sešit: 9
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Náhrada škody
Předpisy: 40/1964 Sb. § 447
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 71

Při určování náhrady za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti, k níž došlo v důsledku škody na zdraví, se nepřihlíží k tomu, že poškozená pobírá důchod manželky.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. 4. 1969, 3 Cz 7/69.)

Žalobkyně utrpěla škodu na zdraví při pádu na zledovatělém chodníku před domkem, jehož vlastnicí je žalovaná. Protože jí Státní pojišťovnou nebyla uhrazena celá škoda, požadovala na žalované bolestné 485 Kčs, náhradu za ztížení společenského uplatnění 3.620 Kčs a náhradu za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti 500 Kčs měsíčně. 1)

Okresní soud Frýdek-Místek zjistil, že žalobkyní náleží bolestné 2.550 Kčs, náhrada za ztížení společenského uplatnění 6.800 Kčs a náhrada za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti za 10 dnů roku 1962 200 Kčs, za 7 měsíců roku 1963 po 600 Kčs a od doby, kdy počala pobírat důchod manželky, po 500 Kčs měsíčně. Se zřetelem k platbám uskutečněným Státní pojišťovnou uložil žalované rozsudkem z 30. 11. 1965, aby zaplatila žalobkyni 16.791,20 Kčs a platila jí od 1. 12. 1965 500 Kčs měsíčně; ve zbytku žalobu zamítl.

Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem z 23. 2. 1966 tak, že uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni jenom 6.508,40 Kčs a platila jí od 1. 2. 1966 200 Kčs měsíčně. V odůvodnění rozsudku uvedl, že soudem prvního stupně byla žalobkyni přiznána nepřiměřená náhrada za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti, když žalobkyně žila ve společné domácnosti se svým manželem, který sám jako svědek připustil, že žalobkyni pomáhal v domácnosti, zejména při těžkých pracích. Vzhledem k tomu ohodnotil krajský soud domácí práce žalobkyně toliko částkou 300 Kčs měsíčně a od doby, kdy jí byl přiznán důchod manželky ve výši 100 Kčs měsíčně, přiznal jí jenom 200 Kčs měsíčně.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl rozsudkem krajského soudu – pokud jím byla zamítnuta žaloba o náhradu za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti ve výši 100 Kčs měsíčně z důvodu, že žalobkyně pobírá důchod manželky v této výši – porušen zákon a v uvedeném rozsahu jej zrušil.

Z odůvodnění:

Důchod manželky je dávkou, která má zabránit snížení životní úrovně rodiny pracovníka, jenž získal dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod (případně poživatele takového důchodu) a jehož manželka již nemůže pro invaliditu nebo stáří zastávat v domácnosti všechny potřebné práce. Jestliže by byla tato dávka započítávána ve prospěch odpovědné osoby (škůdce), bylo by mařeno plnění zmíněného účelu, jemuž tato dávka slouží. Zákon počítá také v ustanovení § 447 odst. 1 o. z. výslovně pouze s tím, že se odečte jen případný invalidní (částečný invalidní) důchod, nikoli však jiný důchod. To znamená, že nelze odčítat i jiné důchody, i když by se snad blížily svou povahou invalidnímu (částečnému invalidnímu) důchodu.

Krajský soud, který zamítl žalobu o náhradu za ztrátu možnosti výkonu prací v domácnosti ve výši 100 Kčs měsíčně z důvodu, že žalobkyně pobírá důchod manželky v této výši, porušil zákon v ustanovení § 355 o. z. z roku 1950 ( § 498 o. z.).

1) Srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 70/1956 Sbírky rozhodnutí čs. soudů.