Sešit č. 7-8/1964

Odpovědnost za základní prostředky a drobné krátkodobé předměty; odpovědnost za ztrátu obalů.

Trestného činu opustenia republiky podla § 109 ods. 1 tr. zák. a účastníctva na tomto trestnom čine podla § 10 ods. 1, § 109 ods. 1 tr. zák. sa môže dopustiť ktokolvek, tedy nielen československý štátný občan, ale i osoba bez štátneho občianstva alebo cudzinec. Z hladiska zákonného znaku "opustenia republiky" je nerozhodné, či osoba, ktorá bez povolenia opustí územie ČSSR, mala na tomto území bydlisko, alebo sa na ňom zdržovala len prechodne.

Jestliže soud z kteréhokoli stádia soudního řízení (po předběžném projednání obžaloby podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. nebo z hlavního líčení podle § 221 odst. 1), odst. 2 tr. ř. nebo z odvolacího řízení podle § 260 tr. ř. nebo při rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona podle § 270 tr. ř., anebo po povolení obnovy podle § 284 odst. 2 tr. ř.) vrátí věc prokurátorovi k došetření a prokurátor po došetření se znovu rozhodne obviněného před soudem stíhat, musí podat na obviněného novou žalobu, ve které musí přihlédnout k výsledku provedeného došetření, nestačí tudíž, aby prokurátor při opětovném předložení věci soudu prohlásil, že trvá na původní obžalobě. Proto v těch případech, kdy po opětovném předložení věci soudu prokurátor nepodá novou obžalobu, nemůže soud provádět řízení podle hlavy dvanácté tr. ř. o předběžném projednání obžaloby na podkladě původní obžaloby (v takovémto případě předseda senátu vrátí spis prokurátorovi s upozorněním, že věc byla předložena soudu bez potřebnéPubl.loby).

Do předchozích potrestání ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. nelze započítávat potrestání ve věcech, ve kterých byly uloženy tresty jako samostatné, ačkoliv měly být součástí trestu souhrnného (dříve jako trest dodatkový), třeba si je pachatel v době posuzování podmínek § 41 písm. b) tr. zák. již odpykal.

Potrestáním ve smyslu § 41 písm. a), b) tr. zák. se rozumí alespoň částečné vykonání trestu. Proto musí i soud při úvahách o tom, zda obviněný se dopustil trestného činu jako zvlášť nebezpečný recidivista, zkoumal nejen to, zda při předchozím odsouzení (ať pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro úmyslné trestné činy téže povahy) byl pachateli uložen trest, ale také i to, zda alespoň část dříve uložených trestů si odpykal. Mezi případy předchozího potrestání podle § 41 písm. b) tr. zák., nelze zahrnout ty případy, ve kterých byl pachatel sice pravomocně odsouzen pro úmyslné trestné činy téže povahy, avšak nedošlo ani k částečnému výkonu uložených trestů.

Pachatelem tr. činu dodávky výrobku a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 tr. zák. může být jen takový odpovědný hosp. pracovník, který má pravomoc rozhodovat o tom, které výrobky mají být odběrateli dodány. Tohoto tr. činu se nemůže dopustit mistr, který na svěřeném úseku výroby odpovídá pouze za včasné a kvalitní zhotovení výrobků nebo prací. Jednání takového mistra, kterým při výrobě porušil důležitou povinnost tím, že do převodových skříní namontoval vadná kulič. ložiska, což mělo za následek, že podniku v důsledku reklamace takto vadného výrobku vznikla škoda, zakládá tr. čin porušování povinnosti podle § 129 tr. zák., pokud tato škoda přesahuje částku 5000 Kčs. V případě, že by škoda tuto částku nepřesahovala, bylo by nutno takového jednání posoudit jako provinění [§ 21 písm. c) zák. č. 38/1961 Sb. o MLS, ev. podle § 40 písm. c) zák. č. 60/1961 Sb.] o úkolech nár. výborů při zajišťování soc. pořádku.

Jednání vedoucího prodejny, kterým se snaží zakrýt manko na prodejně, za něž odpovídá a které nezpůsobil trestným činem, tím, že na podkladě falešných reklamačních listů se dožaduje u nadřízených složek vystavení dobropisů na zboží, které však na prodejnu bylo řádně dodáno, je nutno považovat za