Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27.04.1964, sp. zn. 6 Tz 8/64, ECLI:CZ:NS:1964:6.TZ.8.1964.1

Právní věta:

Jednání vedoucího prodejny, kterým se snaží zakrýt manko na prodejně, za něž odpovídá a které nezpůsobil trestným činem, tím, že na podkladě falešných reklamačních listů se dožaduje u nadřízených složek vystavení dobropisů na zboží, které však na prodejnu bylo řádně dodáno, je nutno považovat za

Soud: Nejvyšší soud ČSSR
Datum rozhodnutí: 27.04.1964
Spisová značka: 6 Tz 8/64
Číslo rozhodnutí: 34
Rok: 1964
Sešit: 7-8
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, Poškozování majetku v socialistickém vlastnictví
Předpisy: 140/1961 Sb. § 8
§ 132
§ 136 141/1961 Sb. § 177
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 34/1964 sb. rozh.

Jednání vedoucího prodejny, kterým se snaží zakrýt manko na prodejně, za něž odpovídá a které nezpůsobil trestným činem, tím, že na podkladě falešných reklamačních listů se dožaduje u nadřízených složek vystavení dobropisů na zboží, které však na prodejnu bylo řádně dodáno, je nutno považovat za „nekalé jednání“, směřující k tomu, aby nemusel podniku uhradit škodu, která na prodejně vznikla a kterou je povinen uhradit. V takovémto případě jde o jednání, které je nutno podřadit pod § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák. a nikoliv pod ustanovení § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 1964 – 6 Tz 8/64)

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 27. 11. 1962 sp. zn. 2 T 85/62 uznal obžalovaného, vedoucího prodejny Domácí potřeby n. p., vinným pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1 a § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil tento rozsudek v celém rozsahu a okresnímu soudu v Hodoníně přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. 11. 1962, sp. zn. 2 T 85/62 byl obžalovaný uznán vinným pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák., protože v červenci 1962 jako vedoucí prodejny Domácích potřeb ve snaze neoprávněně snížit manko ve výši 8361 Kčs, zjištěné na prodejně kontrolní inventurou, fingoval tři reklamační listy na zboží v celkové hodnotě 3565 Kčs, ačkoliv věděl, že reklamované zboží bylo řádně dodáno. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let.

Proti tomuto rozsudku podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona s odůvodněním že tímto rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. c) tr. zák., ježto okresní soud uznal obžalovaného vinným pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák., ačkoliv zjištěné jednání obžalovaného zakládá nedokonaný trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Skutková zjištění, z nichž vycházel okresní soud, jsou správná. Pokud jde o bližší okolnosti případu, vyplývá z odůvodnění rozsudku a z důkazů provedených při hlavním líčení toto:

V prodejně Domácích potřeb, jejímž vedoucím byl obžalovaný, bylo při inventuře a při následné kontrolní inventuře dne 22. 6. 1992 zjištěno manko ve výši 8361 Kčs. Obžalovaný správnost zjištěného manka, jehož příčiny nemohl vysvětlit, uznal a jako zaměstnanec s hmotnou zodpovědností se spolu s dalšími dvěma spoluzaměstnanci zavázal manko uhradit. Později vystavil tři reklamační listiny na zboží v hodnotě 3365 Kčs, které opatřil zpětným datem a v nichž bylo tvrzeno, že reklamované zboží nebylo prodejně dodáno, resp. že bylo prodejnou vráceno jako poškozené. Na podkladě těchto reklamačních listů požadoval pak na závodu 06-65 Domácích potřeb vystavení dobropisů. Obžalovaný přitom sdělil závodu, že reklamační listy objevil dodatečně po inventuře a že o tyto reklamace, na které má obdržet dobropis, se zjištěné manko snižuje. Jelikož bylo zjištěno, že reklamační listy dodatečně předložené obžalovaným nejsou u závodu 06-65 evidovány, bylo provedeno šetření podnikovým kontrolním orgánem, přičemž bylo zjištěno, že reklamované zboží bylo do prodejny řádně dodáno. Obžalovaný nakonec doznal, že reklamační listy vystavil dodatečně, že jsou neoprávněné a že chtěl takto neoprávněně získat dobropis na část zjištěného manka, k jehož úhradě se zavázal.

Okresní soud pochybil, pokud v tomto jednání obžalovaného shledal pokus trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. Nutnou podmínkou uvedeného trestného činu je, aby jednáním uvedeným v odst. 1 cit. ustanovení došlo ke škodě na majetku v socialistickém vlastnictví přesunem tohoto majetku na pachatele nebo jinou osobu. V daném případě by tomu tak bylo tehdy, kdyby ke vzniku zjištěného manka došlo machinacemi se zbožím nebo tržbami v prodejně. Nic takového však zjištěno nebylo a obžalovaný nebyl také pro takové jednání stíhán. Zjištěným jednáním obžalovaného, totiž předstíráním pomocí fingovaných reklamačních listů na zboží, které bylo pojato do inventury, nemohlo dojít ke škodě na majetku v socialistickém vlastnictví v tom smyslu, že by se hodnoty z tohoto majetku neoprávněně dostaly do rukou obžalovaného nebo někoho jiného. Kdyby totiž fingované reklamační listy byly pozastaveny a zjištěna jejich nesprávnost, mělo by to ten následek, že by byly vystaveny dobropisy ve prospěch prodejny na hodnotu reklamovaného zboží a tím se jen snížilo zjištěné manko. Proto obžalovanému nelze ani prokázat úmysl, jaký se vyžaduje při trestném činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. Úmysl obžalovaného, jak je zjištěno i z jeho doznání, směřoval v daném případě k tomu, aby získal neoprávněně od závodu 06-65 dobropis ve výši hodnoty reklamovaného zboží, a to za účelem snížení zjištěného manka, které se vzhledem ke své hmotné odpovědnosti zavázal uhradit. Takové jednání je nedokonaným trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák., neboť obžalovaný se pokusil poškodit majetek v socialistickém vlastnictví tím, že nekalým jednáním se snažil mařit uplatnění, vymáhání nebo uspokojení oprávněné pohledávky, kterou vůči němu měl podnik domácí potřeby z titulu zjištěného manka na prodejně.

Jestliže okresní soud uznal obžalovaného vinným nedokonaným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. na místo nedokonaným trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák., porušil zákon v těchto ustanoveních.