Sešit č. 7-8/1960

Okolnosti, které mohou odůvodnit rozhodnutí podle § 356 odst. 2 a § 348 odst. 1 tr. ř. nelze zaměňovat s okolnostmi, na jejichž základě je možno učinit rozhodnutí podle § 40 odst. 2 tr. zák. a § 358 tr. ř. Okolnosti, že odsouzený měnil před nástupem vojenské služby zaměstnání, je nerozhodná, když byl výkon nápravného opatření odložen až do konce vojenské služby. Chování odsouzeného ve vojenské službě může být jen důvodem k tomu, aby soud neupouštěl od výkonu nápravného opatření podle § 348 odst. 1 tr. ř., nemůže však být důvodem k postupu podle § 40 odst. 2 tr. zák.

Nariadenie premeny nápravného opatrenia, uloženého za priestupok orgánom národného výboru, na trest odňatia slobody podla § 17 ods. 2 zák. č. 102/1953 Zb. predpokláda, že odsúdený, ak pri trestu nápravného opatrenia nebola nariadená zmena zamestnania, prácu v pracovnom pomere riadne nevykonáva alebo že pri nariadenej zmene zamestnania určenú prácu nenastúpil v určenej lehote alebo ju riadne nevykonáva.

Požadavku důsledné ochrany majetku v socialistickém vlastnictví odpovídá při činu menší závažnosti vyřízení věci před kárným orgánem na závodě za široké účasti pracovního kolektivu, které může účinně přispět k vytvoření správného poměru k socialistickému vlastnictví. V případech, kdy se rozkrádání nebo úmyslného poškozování majetku spravovaného podnikem dopustí společně více osob, lze způsobené škody sčítat jen pokud jednali pachatelé společně, jinak pokud škoda u jednotlivců nepřesáhla 500,- Kčs, není překážek k projednání věci kárným orgánem, neboť jde o přestupek podle § 35 a) tr. zák. spr., resp. o kárné provinění.

Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.

Z ustanovení § 223 tr. zák. plyne, že trestného činu rvačky se dopouští nikoliv ten, kdo se brání útoku byť i více útočníků, nýbrž ten, kdo se účastní rvačky za účelem úmyslného ohrožení života nebo zdraví jiného. Úmysl pachatelů se vztahuje jak k účasti na zápasu, tak i k ohrožení života nebo zdraví jiného. Jestliže obžalovaný napomenul neukázněné občany, aby se slušně chovali, nebyl povinen trpět útoky vůči své osobě, zejména byl-li útočník ozbrojen. Jestliže byl napaden, nelze ho proto vzhledem k nedostatku zavinění považovat za účastníka rvačky ve smyslu § 223 odst. 1 tr. zák.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.