Sešit č. 7/1967

K posouzení otázky bydliště ve smyslu § 88 písm. c) a § 103 o. s. ř. Skutečnost, že dítě bylo svěřeno do péče budoucích osvojitelů, nebo že došlo k podobnému jinému opatření dočasného charakteru, neodůvodňuje sama o sobě změnu bydliště. Při rozhodování o osvojení nelze prospěch dítěte posuzovat jen z hlediska hmotných podmínek a předpokladů, nýbrž především z hlediska záruk všestranného rozvoje dítěte, to je i rozvoje duševního a citového.

K otázce nároku na příspěvek na výživu rozvedeného manžela (§ 92 zák. o rod.) došlo-li k zániku manželství před účinností zákona o rodině. Nevznikl-li navrhovatelce nárok na zadostiučinění podle § 1266 o. z. o. ani na úhradu osobních potřeb podle § 34 zákona o právu rodinném, nemůže ani nyní za platnosti zákona o rodině mít žádný nárok na příspěvek ve smyslu § 92 tohoto zákona.

Ustanovení zákona o rodině a vyživovací povinnosti rodičů k dětem (§ 85 a násl. zák. o rod.), z nichž vyplývá, že rozhodnutí soudu, kterým byla rodičům určena výše výživného pro nezletilé dítě za jeho nezletilosti, nepozbývají účinnosti po nabytí zletilosti dítěte, se nevztahují na případ, kdy vyživovací povinnost otce zanikla ještě za platnosti zákona o právu rodinném.

Skutočnosť, že spoluvlastníkom predmetu, ktorý je ináč v osobnom vlastníctve, je čs. štát, nemení nič na tom, že k prevodu podielu je treba súhlasu všetkých spoluvlastníkov.

Při předběžném projednávání návrhu prokurátora na stíhání pachatele pro provinění nebo přestupek před soudem podle zák. č. 58/1965 Sb. musí soud zkoumat, zda jednání pachatele splňuje zákonné znaky provinění nebo přestupku, uvedených v ustanovení § 1 zák. č. 58/1965 Sb. Shledá-li okresní soud, že jednání pachatele splňuje zákonné znaky jiného provinění nebo přestupku, než které jsou uvedeny v § 1 cit. zák., postoupí věc podle § 188 odst. 1 písm. a) příp. b) příslušnému orgánu k projednání.

Podá-li poškozený odvolání proti výroku zprošťujícího rozsudku, jímž byl podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázán se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, jde o odvolání podané osobou neoprávněnou a proto je odvolací soud zamítne podle § 253 odst. 1 tr. ř.

Posouzení jednání pachatele jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle § 133 nebo § 249 tr. zák. předpokládá zjištění opřené o spolehlivé důkazy, že hodnota věci, jíž se pachatel zmocnil v úmyslu ji přechodně užívat, převyšuje 5000,- Kčs. Podmínkou pro uložení trestu zákazu činností podle § 49 odst. 1 tr. zák. je, aby se pachatel právě v souvislosti s touto činností dopustil trestného činu. Účel trestu zákazu činnosti spočívá v tom, zabránit pachateli vykonávat jen takovou činnost (zaměstnání, povolání nebo funkci), která mu dává příležitost k páchání trestných činů určitého druhu.