Sešit č. 6-7/1975

Opravný prostředek podaný v zákonné lhůtě u náčelníka nápravného zařízení, kde je ten, kdo ho podává, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, je podán včas, i když byl nesprávně označen a adresován a příslušnému soudu došel po lhůtě.

Jestliže odsouzený se zdržuje v obvodě, na který se vztahuje trest zákazu pobytu, za tím účelem, aby projednal záležitosti svého občanského průkazu a pomoci sociálního kurátora, nejedná v rozporu se zákazem

Ojedinělý méně závažný poklesek proti povinnostem vyplývajícím z uloženého ochranného dohledu nenaplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb.

Zruší-li soud druhého stupně usnesení soudu prvního stupně o ochranném dohledu učiněné podle § 4 odst. 4 zák. č. 44/1973 Sb. a vrátí-li věc soudu prvního stupně, aby o věci znovu jednal a rozhodl, může tento soud ochranný dohled uložit jen za předpokladu, že o návrhu prokurátora rozhodne nejpozději do doby, než se na odsouzeném skončil výkon trestu odnětí svobody. Ustanovení § 4 odst. 4 cit. zák. nevyžaduje, aby usnesení soudu prvního stupně ukládající ochranný dohled nabylo právní moci do doby, než se na odsouzeném výkon trestu odnětí svobody skončí.

II. V případě, že nevykonaný zbytek dříve uloženého ochranného dohledu činí dva roky nebo méně, musí soud zvlášť nebezpečnému recidivistovi uložit ochranný dohled minimálně ne jeden rok.

V rámci ochranného dohledu nelze podle § 2 odst. 2 zák. č. 44/1973 Sb. uložit odsouzenému taková omezení, který by ho nepřiměřeně omezovala v možnostech, aby se kulturně a osvětově využíval.

Předpokladem pro vydání příkazu předsedou senátu (samosoudcem) k dodání obviněného do vazby podle § 69 odst. 1 tr. ř. je předcházející rozhodnutí soudu (senátu nebo samosoudce) o vzetí obviněného do vazby (§ 68 tr. ř.).