Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.05.1974, sp. zn. 8 To 298/74, ECLI:CZ:KSCB:1974:8.TO.298.1974.1

Ojedinělý méně závažný poklesek proti povinnostem vyplývajícím z uloženého ochranného dohledu nenaplňuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb.

(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 14. 5. 1974 sp. zn. 8 To 298/74.)

Krajský soud k odvolání obžalovaného zrušil výrok o vině přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. obsažený mimo jiné v rozsudku okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.3. 1973 sp. zn. 4 T 121/74 a trestní stíhání pro tento skutek zastavil podle § 257 odst. 1 písm. b) z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř.

Z odůvodnění:

Obžaloba i napadený rozsudek spatřovaly splnění znaků přečinu v tom, že obžalovaný, kterému byl soudem uložen ochranný dohled na dva roky a kterému byla ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 44/1973 Sb. o ochranném dohledu stanovena Okresním oddělením VB v Českých Budějovicích dnem 27. 12. 1973 m. j. povinnost hlásit na OO-VB ve Zlivi den předem každé mimopracovní vzdálení se z místa trvalého bydliště na dobu delší než osm hodin, se dne 19. ledna 1974 vzdálil z místa svého trvalého bydliště za jiným než pracovním účelem na dobu delší, než jak byla stanovena, aniž by toto vzdálení se ohlásil předem OO-VB ve Zlivi.

Ze zjištění vyplývá, že v daném případě šlo o prvý a jediný případ nedodržení uložené povinnosti hlásit předem mimopracovní vzdálení se z místa trvalého bydliště na dobu delší než osm hodin.

Zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 7 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. vyžadují, aby pachatel mařil nebo ztěžoval výkon rozhodnutí soudu tím, že odmítá se podrobit ochrannému dohledu, který mu byl uložen soudem, nebo jinak výkon takovéto rozhodnutí podstatně ztěžuje. Z tohoto znění zákona vyplývá, že pod citované zákonné ustanovení lze zařadit pouze takové jednání pachatele, který bude mařit nebo ztěžovat výkon ochranného dohledu častějším nebo déle trvajícím nedbáním uložených omezení nebo neplněním uložených povinností, popř. zcela odmítat podrobit se vůbec ochrannému dohledu. Jestliže půjde tedy o ojedinělé porušení závazku nebo povinnosti vyplývající z ochranného dohledu, nebude dána vyžadovaná soustavnost nebo déle trvající nedbání uložených omezení nebo neplnění uložených povinností a v důsledku toho nelze kvalifikovat tento ojedinělý poklesek jako shora citovaný přečin, nýbrž toliko jako správní přestupek.

Poněvadž tedy jde u obžalovaného o ojedinělý případ, první a jediný proti povinnosti uložené mu v souvislosti s ochranným dohledem, nelze jeho jednání kvalifikovat jako citovaný přečin.