Sešit č. 6/1965

K podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.), jímž byl vydán příkaz k vyklizení bytu ve prospěch vlastníka rodinného domku podle ustanovení § 55 a) zák. č. 67/1956 Sb. (ve znění vyhlášky č. 9/1962 Sb.), je oprávněn vlastník rodinného domku nebo místní národní výbor.

Povinný není v prodlení, jestliže předá dlužnou částku výživného poslední den stanovené splatnosti poště.

Od počátku účinnosti zákona zák. č. 71/1958 Sb. je dána pravomoc soud i ve sporech o náhradu škody proti státním zaměstnancům.

Národnímu výboru, který podal návrh na zahájení řízení podle § 32 o. s. ř., nelze ukládat povinnost k náhradě nákladů tohoto řízení podle § 142 a násl. o. s. ř. Řízení zahájená k návrhu národního výboru podle § 32 o. s. ř. nepodléhají soudním poplatkům.

V případě, že žalovaný vlastník rodinného domku, v němž byl žalobci přidělen byt, odmítá uzavřít dohodu o odevzdání a převzetí bytu, může se žalobce domáhat pouze výroku, že žalovaný je povinen takovou dohodu uzavřít a podepsat zápis o ní. Rozsudkem soudu se nahrazuje prohlášení vůle, které je potřebné k uzavření dohody o podepsání zápisu. Soud není oprávněn přezkoumávat správnost rozhodnutí o přidělení bytu.

V řízení, zahájeném k návrhu jednoho z rodičů, který se domáhá snížení výživného vzhledem ke změně poměrů, je soud povinen zabývat se, vzhledem k okolnostem konkrétního případu, i tím, zda nenastala změna poměrů odůvodňující novou úpravu pokud jde o výchovu nezletilého. Základem pro nové určení výživného otce, který je ve výkonu trestu, je celkový příjem, kterého otec dosahuje.

Řízení o rozvodu a řízení o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu jsou řízení, která mají samostatný skutkový základ a jsou proto v opravném řízení přezkoumávána samostatně.