Sešit č. 4-5/1984

Pre záver, že ide o ublíženie na zdraví v zmysle § 221 odst. 1 Tr. zák., nie je nevyhnutné, aby poškodený bol práceneschopný. Rozhodujúca je povaha ujmy na zdraví, najmä akými príznakmi, ťažkosťami a bolesťami sa prejavuje, v akej intenzite, po aký dlhý čas a do akej miery narušila jeho zaužívaný spôsob života. Okolnosť, že poškodený pri poruche zdravia, ktorá má objektívne povahu ublíženia na zdraví a vyžaduje si i pracovnú neschopnosť, na vlastné riziko prácu vykonáva, nemôže viesť k záveru, že nejde o ublíženie na zdraví podla § 221 odst. 1 Tr. zák.

I. Týráním svěřené osoby ve smyslu § 215 tr. zák. se rozumí takové zlé nakládání se svěřenou osobou, které se vyznačuje hrubším stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním. Nevyžaduje se, aby u svěřené osoby vznikly následky na zdraví, ale musí jít o jednání, které týraná osoba pro jeho hrubost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří.

II. Ustanovení § 100 odst. 1 tr. ř. o právu odepřít výpověď nelze obcházet takovým způsobem, že vyšetřovatel přesto, že svědek oprávněně odepřel výpověď, se ho dotazuje na důvody a pohnutky odepření výpovědi a na skutečnosti, které měly být předmětem výslechu, a tyto skutečnosti potom uvede v písemném záznamu. Takový postup je nepřípustný a obsah takto nezákonně získané výpovědi nebo sdělení nelze použít k důkazu před orgány činnými v trestním řízení, ať už čtením záznamu pořízeného vyšetřovatelem, popřípadě jiným způsobem (např. výslechem vyšetřovatele na obsah sdělení svědka, které takto nezákonně získal).

Podmínky pro použití § 214 tr. zák. nejsou splněny, zaplatil-li obviněný celé dlužné výživné k rukám matky oprávněného dítěte, ač správně měl příslušnou část zaplatit čs. státu, který poskytl příspěvek na výživu dítěte.

Neplnenie výživného určeného predbežným opatrením v rámci konania o určenie otcovstva nezakladá trestnú zodpovednosť podla § 213 Tr. zák. Ak bol páchatel neskôr uznaný za otca a neplnil svoju vyživovaciu povinnosť, uplatneniu ustanovenia § 214 Tr. zák. o účinnej lútosti nebráni skutočnosť, že páchatel neuhradil dlžné výživné stanovené predbežným opatrením, ktorého neplnenie nezakladá trestnú zodpovednosť a nie je preto súčasťou trestného činu, ktorý je predmetom obžaloby.

Omisívny trestný čin je dokonaný až márnym uplynutím lehoty danej na splnenie povinnosti. To platí aj pre neplatenie jednotlivých mesačných dávok výživného. Preto kým neprešla márne lehota na zaplatenie výživného na bežný mesiac, znaky trestného činu zanedbania povinnej výživy sú naplnené a tento trestný čin je dokonaný márnym uplynutím lehoty na zaplatenie splátky výživného na predchádzajúci mesiac. Trestný čin je však dokončený až posledným dňom tohto mesiaca. Tento deň je rozhodujúci pre začatie lehoty stanovenej na premlčanie trestného stíhania, pre použitie amnestie ap.

Druh matky dítěte nemá právní povinnost uloženou zákonem pečovat o dítě družky, jejíž opomenutí by mohlo zakládat trestní odpovědnost za trestněprávně relevantní následek způsobený zanedbáním péče (§ 89 odst. 2 tr. zák.). Taková povinnost by mu mohla vzniknout jen na základě dohody s matkou, a to i konkludentní, popř. na základě jeho předchozího nebezpečného jednání, jehož následky by byl povinen odvrátit nebo jim předejít. Není-li tu takový vztah, nelze činit druha matky odpovědným za smrt dítěte, která nastala v důsledku opomenutí poskytnout dítěti potřebnou péči a zajistit mu lékařskou pomoc. V takovém případě může být druh odpovědný jen za úmyslné opomenutí obecné povinnosti poskytnout dítěti potřebnou pomoc ve smyslu § 207 odst. 1 tr. zák., kterou má každý.

Predpisy o protipožiarnej ochrane (vyhláška ministra vnútra č. 169/1955 Ú. v. v znení neskorších predpisov o zabezpečení a organizácii požiarnej ochrany) platia aj pre hospodársku činnosť spoločenských organizácií, teda aj telovýchovných jednôt. V rozsahu stanovenom príslušnými vnútornými predpismi telovýchovnej jednoty (stanovami, organizačnými poriadkami ap.) zodpovedá za zabezpečenie protipožiarnej ochrany majetku jednoty aj jej predseda.