Sešit č. 3/1962

K výkladu § 119 tr. zák. v souvislosti s § 7 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.

Skutečnost, že pachatel je protispolečenský živel, nestačí k závěru, že se dopustil příživnictví podle § 203 tr. zák., i když se po kratší dobu živil příležitostným zaměstnáním a vyhýbal se zařazení do řádného pracovního poměru. Pokud skutek uvedený v obžalobě má znaky pouze provinění, a nejde o jednočinný souběh, nutno trestní stíhání pro tento skutek zastavit (podle analogie § 223 odst. 2, § 177 odst. 2 písm. a) tr. ř.), jestliže opatření, které by mohlo být uloženo vedle trestu uloženého soudem, je zcela bez významu.

Ke správnému třídnímu hodnocení osoby pachatele trestného činu. K účelu trestů ukládaných protispolečenským živlům.

Při úvaze o použití § 16 odst. 1 tr. zák. je třeba vždy posoudit, za použití nového zákona vcelku - tzn.jak z hlediska ustanovení zvláštní části, taky se zřetelem k ustanovením občecné části trestního zákona,je pro obžalovaného příznivější. Z jednotlivých zákonů nelze přihlížet jen k ustanovením, která jsou pro obžalovaného příznivější. Výjimka je možná poze v rozsahu § 16 odst. 2 tr. zák.

Jednočinný souběh trestného činu pohlavního zneužití podle § 242 tr. zák. s trestným činem pohlavního styku s osobu téhož pohlaví podle § 244 tr. zák. je vyloučen.

Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu a používání zákonů, týkajících se rodinných vztahů a výchovy mládeže.