Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16.03.1962, sp. zn. 2 To 73/62, ECLI:CZ:KSBR:1962:2.TO.73.1962.1

K výkladu § 119 tr. zák. v souvislosti s § 7 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.

(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 16. března 1962 – 2 To 73/62).

Okresní prokurátor ve Znojmě podal na soukromého zemědělce obžalobu pro trestný čin nesplnění závazku podle § 136 tr. zák. z r. 1950, kterého se měl obžalovaný dopustit tím, že v r. 1960 z celkové výměry neobdělal pozemek o výměře 2,30 ha a že tím oslabil krmivovou základnu svého hospodářství, takže nedodržel plánovaný stav dojnic a v důsledku toho v r. 1960 nedodal 5411 l mléka na státní nákup.

Okresní soud ve Znojmě postoupil věc podle § 188 odst. 1, písm. c) tr. ř. MNV v Rešicích k dalšímu řízení a projednání přestupku.

Krajský soud v Brně ke stížnosti okresního prokurátora napadené usnesení podle § 149 odst. 1, písm. b) tr. ř. zrušil a věc vrátil prokurátoru k došetření.

Z odůvodnění:

Vzhledem k tomu, že dnem 1. 1. 1962 nabyl účinnosti nový trestní zákon, bylo třeba podle § 16 odst. 1 tr. zák. zkoumat, zda i nový trestní zákon převzal ustanovení o trestném činu nesplnění závazku podle § 136 tr. zák. z r. 1950, poněvadž cit. ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. umožňuje posoudit trestnost skutku podle nového trestního zákona, je-li pro pachatele příznivější. V tomto směru soud dospěl k závěru, že nový trestní zákon stíhá také v ustanovení § 119 nesplnění úkolů při provozu soukromého hospodářství, ovšem vyžaduje, aby došlo jednáním pachatele k nesplnění úkolů vyplývajících z hospodářského plánu ve větším rozsahu.

Prvý soud postoupil věc k dalšímu řízení MNV s odůvodněním, že ve vytýkaném skutku lze spatřovat pouze přestupek podle § 7 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb. a nikolik trestný čin.

Tomuto rozhodnutí odporuje prokurátor stížností.

Krajský soud, který přezkoumal usnesení okresního soudu podle hledisek § 147 odst. 1 tr. ř., nemůže souhlasit s názorem vysloveným ve stížnosti, že jednání obžalovaného má být posuzováno podle ustanovení § 136 tr. zák. z roku 1950. Vzhledem k zásadám obsažených v ustanoveních § 3 odst. 1 a § 16 odst. 1 tr. zák. nutno vždy, jestliže je předmětem řízení skutek spáchaný před

1. 1. 1962 zkoumat, zda tento skutek vykazuje znaky jak trestného činu podle trestního zákona z roku 1950, tak podle trestního zákona č. 140/1961 Sb. Jen za předpokladu, že zjištěné jednání je trestným činem podle obou zákonů, je na místě závěr o trestní odpovědnosti pachatele. Proto prvý soud v plném souladu se zmíněnou zásadou hodnotil jednání obviněného též z hlediska ustanovení § 119 tr. zák.

Tento skutek vykazuje znaky jak trestného činu podle trestního zákona z roku 1950, tak podle trestního zákona zák. č. 140/1961 Sb. Jen za předpokladu, že zjištěné jednání je trestným činem podle obou zákonů, je na místě závěr o trestní odpovědnosti pachatele. Proto prvý soud v plném souladu se zmíněnou zásadou hodnotil jednání obviněného též z hlediska ustanovení § 119 tr. zák.

Třeba však mít za to, že pojmy neplnění úkolů „ve větším rozsahu“, jichž cit. ustanovení užívá, nelze vykládat izolovaně a příliš úzce, jak se stalo u prvého soudu. Bylo-li zjištěno, že obviněný ze stanovené dodávky 7880 l mléka neodevzdal 5411 l mléka, znamená to, že nebyla splněna ani třetina uloženého úkolu. Podíl plnění je tedy velmi úzký. Vzhledem k množství nedodaného mléka a při uvážení, že jde, obdobně jako u nedodávek masa, o produkt mimořádné důležitosti pro zásobování obyvatelstva, nutno připustit, že úkoly, stanovené hospodářským plánem, nebyly splněny ve větším rozsahu.

Je též třeba podrobněji objasnit otázku zavinění. Pro posouzení této otázky je významné, zda nesplnění dodávek mléka bylo u obžalovaného výjimkou vzhledem k tomu, že jinak plnil všechny další úkoly. Proto se jeví zejména nutným zjistit, zda a do jaké míry se obviněný vyrovnal s úkoly v následujícím roce 1961. Jestliže i v tomto období pokračoval v liknavém plnění úkolů, bude na místě závěr, že jsou podmínky pro postih obviněného z hlediska ustanovení § 119 tr. zák., resp. § 136 tr. zák. z r. 1950. Nebylo také bezpečně zjištěno, zda příčinou nesplnění dodávky mléka bylo pouze zaviněné neobdělání přiděleného pozemku. Obviněný ve své obhajobě poukazuje na nevalný stav chovaných dojnic. Zpráva okresní plemenářské správy v Moravském Krumlově nevylučuje správnost této obhajoby. Třeba ovšem výslechem odborníka okresní plemenářské správy a pracovníka MNV v Rešicích zjistit, zda za dané situace (i kdyby při obdělání všech pozemků měl obžalovaný dostatek krmiva) obviněný mohl dodávkové úkoly splnit, nebo zda bylo alespoň v jeho silách a možnostech stav dojnic výměnou nebo koupí zlepšit. Tyto okolnosti, budou-li řádně vyšetřeny, poskytnou podklad pro správné řešení otázky zavinění.

Teprve po objasnění všech vytčených skutečností bude možno ve věci spravedlivě rozhodnout.