Sešit č. 2-3/1982

Organizace využívající předmět vynálezu při stavebních pracích odpovídá za výplatu odměny za vynález, i když projektový ústav zapracoval předmět vynálezu do rozpočtu (v rozporu s ustanovením § 35 vyhlášky č. 163/1973 Sb.); povinnost vyplatit odměnu autorovi vynálezu tu není na straně projektového ústavu ani investora.

Využitím vynálezu (§ 40 zákona č. 84/1972 Sb.), jímž vzniká právo na odměnu autorovi vynálezu (§ 116 téhož zákona), je i v ten případ, při němž výzkumný ústav vyrobí na základě dokumentace autora prototyp, které hospodářskou smlouvu převede úplatně na výrobní organizaci, i když ta je jen zkouší pro případnou sériovou výrobu.

Ve sporu o odměnu za využití vynálezu vyčká soud vždy výsledku současně probíhajícího řízení u Úřadu pro vynálezy a objevy o návrhu na úplné nebo částečné zrušení autorského osvědčení (§ 39 odst. 1 zákona č. 84/1972 Sb.), i když organizace předmět přihlášky vynálezu využila nebo využívá.

K některým otázkám uplatňování ustanovení zákona č. 84/1972 Sb. o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech v praxi soudů.

Ak orgán sociálneho zabezpečenia neuložil príjemcovi dávky a organizácii právoplatne svojím rozhodnutím povinnosť vrátiť neprávom vyplatenú sumu, nie je daný zákonný predpoklad pre ich vzájomné vyrovnanie v zmysle ustanovenia § 113, veta druhá zákona č. 121/1975 Zb.

Dávka byla žadateli neprávem odepřena, jestliže ji orgán důchodového zabezpečení nepřiznal, ale později bylo prokázáno, že podmínky nároku na tuto dávku byly splněny již v době vydání rozhodnutí, jímž byla žádost o dávku zamítnuta taková dávka se přizná podle ustanovení § 62 odst. 1, věta první a čtvrtá, zákona č. 121/1975 Sb. Byla-li dávka přiznána, byť neprávem nebo v nesprávné výši, provede se její změna podle ustanovení § 62 odst. 1, věta první, druhá a třetí, zákona č. 121/1975 Sb.

Převzal-li učeň při uzavírání pracovní smlouvy závazek vůči organizaci, že po uplynutí učební doby setrvá u organizace v pracovním poměru po určitou dobu (§ 227a odst. 1 zák. práce), nelze jen z toho dovozovat, že pracovní poměr sjednaný s ním po vyučení je pracovním poměrem na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán s učněm (nejdříve ovšem v druhém roce učebního poměru podle ustanovení § 227 odst. 1 zák. práce) jen výslovným určením doby trvání pracovního poměru (§ 30 zák. práce).