Sešit č. 2/1998

Za závažné důvody, pro které nemohlo být trestní stíhání skončeno ve lhůtě dvou roků trvání vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř., nelze považovat takové okolnosti, které spadají do sféry organizace výkonu soudnictví a spočívají výlučně na straně státu. Těmito okolnostmi proto není možné odůvodnit prodloužení vazby nad dobu dvou roků.

Nedohodnou-Ii se účastníci o náhradě podle ustanovení § 16 odst. 2 a 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku*), na peněžitém způsobu náhrady, nemůže soud uložit žalovanému povinnost k peněžitému plnění. Návrhem žalobce soud není vázán.

*Ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 195/1993 Sb., ve znění nálezů Ústavního soudu ČR č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a ve znění zákona č. 30/1996 Sb.

K posuzování subjektivní stránky jednání pachatele trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák. spáchaného v souvislostí s privatizací majetku státního podniku formou veřejné dražby.

O převzetí věci státem bez právního důvodu ( § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích) jde jen tehdy, jestliže stát převzal věc, aniž k tomu existoval právní důvod; citované ustanovení nedopadá na případy, kdy stát převzal věc na základě existujícího právního úkonu.

Jestliže nájemce trvale opustí společnou domácnost a je-li tu více osob splňujících podmínky přechodu práva nájmu na ně, stávají se všichni společnými nájemci. Ke vzniku práva společného nájmu bytu manžely může takto dojít jen za předpokladu, že manželé jsou tu jedinými osobami, na něž právo nájmu přechází.

I. Jednání zaměstnavatele, který vyplatí mzdy zaměstnancům, ale neodvede za ně zálohy na daň, pojistné na zdravotní pojištění nebo pojistné na sociální zabezpečení správci daně, příslušné zdravotní pojišťovně, resp. správě sociálního zabezpečení, a použije je k jinému účelu, naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák.*) 

II. Peněžní deník, jehož vedení je předepsáno ustanovením § 15 odst. 1 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je nutno považovat za podklad sloužící ke kontrole hospodaření ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. zák. Pokud obviněný nevedl takový deník, popř. jej nevedl způsobem předepsaným tímto zákonem v úmyslu zajistit sobě nebo jinému neoprávněné výhody, naplňuje toto jeho opomenutí znaky trestného činu zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle § 125 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. **)

*) Jde zároveň o rozlišování znaků trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák. a trestného činu zpronevěry podle § 248 tr. zák., jehož aplikace bývala v souvislosti s touto trestnou činností zvažována. Po účinnosti zákona č. 253/1997 Sb. (1. 1. 1998) připadá v úvahu posouzení takových jednání jako trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištěni a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti podle § 147 tr. zák. Na skutky spáchané před tímto datem je však třeba uplatnit zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů.

**) Tento právní názor lze aplikovat i na znak "nevede účetní knihy, zápisy, ač je k tomu podle zákona povinen" uvedený ve skutkové podstatě trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 tr. zák. ve znění zákona č. 253/1997 Sb. účinného od 1. 1. 1998. jehož další znaky se však liší od dosud platné úpravy. Na skutky spáchané před tímto datem je třeba při aplikaci uvedeného ustanovení uplatnit zásadu § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů.

Ztrátou na výdělku se ve smyslu ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) zák. práce rozumí nejen ztráta na mzdě (platu) pobírané z pracovního poměru, ale i ztráta na odměně z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a ztráta na příjmu z výdělečné činnosti, konané vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zaměstnance na základě povolení příslušného orgánu státní správy.