Sešit č. 2/1970

Jestliže družstevník uplatňuje ve své žádosti o dávku i zápočet doby, ve které podle evidence orgánu sociálního zabezpečení neodpracoval stanovený počet pracovních dnů (§ 39 odst. 2 zák. č. 103/1964 Sb.), je orgán sociálního zabezpečení povinen vyvolat rozhodnutí dávkové komise okresního národního výboru o tom, zda družstevník neodpracoval stanovený počet pracovních dnů bez vážného důvodu. Toto rozhodnutí je pak podkladovým rozhodnutím pro rozhodnutí o dávce a jako takové podléhá přezkumné činnosti soudu.

Ust. § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. nemůže být chápáno tak, že by snad taxativní výpočet důchodů v něm uvedený byl i závazným pořadím určujícím důchod, jenž má být zvýšen, jestliže je poskytováno několik z uvedených důchodů. V případě souběhu nároků na důchod je nutno vycházet z ust. § 107 a) zák. č. 101/1964 Sb., podle něhož platí pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich ustanovení tohoto zákona (v této souvislosti § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.). Z toho vyplývá, že se při souběhu nároků na důchod zvyšuje ve smyslu § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. jedině důchod, který nebyl v důsledku souběhu krácen a že k takto zvýšenému důchodu náleží polovina důchodu, který byl již v důsledku souběhu krácen. Smyslu zákona neodpovídá výklad, že je při souběhu nároků na důchod možné zvýšení jen tehdy, když úhrn důchodů stanovený podle § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. nedosahuje částky 600,- Kčs měsíčně.

Rozhodnutie o tom, či sa navrhovatel podrobí operácii či nie, je závislé len na ňom jeho negatívne rozhodnutie nemôže mať pre neho žiadne nepriaznivé následky z hladiska jeho nároku na invalidný dôchodok.

Splnění podmínek nároku na starobní důchod není samo o sobě podstatnou změnou poměrů, která by ve smyslu § 202 zák. práce odůvodňovala změnu v úpravě povinnosti organizace k poškozenému pracovníkovi. Podstatnou změnu poměrů ve smyslu § 202 zák. práce nezpůsobuje také poskytování zvláštního přídavku k dávkám sociálního zabezpečení podle zák. č. 161/1968 Sb.

Lehkomyslné jednání ve smyslu § 191 odst. 2 písm. c) zák. práce je takové jednání, kdy si vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná pracovník způsobem, při němž vědomě postupuje riziko hrozícího poškození na zdraví a jenž je v rozporu s obvyklým způsobem chování (tj. kdy pracovník postupuje odlišně od ostatních pracovníků).

So zretelom na to, že výpovedná lehota začína prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po doručení výpovede, končí trojmesačná lehota podla § 64 zák. práce vždy prvým dňom kalendárneho mesiaca nasledujúceho po uplynutí výpovednej lehoty a troch mesiacov.

Dohoda o mzdovém zařazení pracovníka, sjednaná ve smyslu § 29 odst. 2 zák. práce výslovně nebo konkludentně v pracovní smlouvě, může zahrnovat i stanovení mzdy pevnou částkou v rámci mzdového tarifu s rozpětím nejnižších a nejvyšších sazeb. Jsou-li splněny podmínky pro takové opatření v příslušném mzdovém předpisu, může být i takto sjednaná mzda pracovníka organizací snížena.