Sešit č. 1/2002

Rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4, větě druhé, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).

I. I spoluvlastník se může dopustit trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. ve vztahu k předmětu spoluvlastnictví, jestliže se zmocní věci, která je v podílovém spoluvlastnictví (§ 136 odst. 1 obč. zák.), tím, že si ji přisvojí, pokud tak učiní v úmyslu nakládat s ní, jako by náležela jen jemu samotnému, a svévolně tím vyloučí ostatní spoluvlastníky z výkonu vlastnického práva, tj. z možnosti věc ve spoluvlastnictví držet, užívat, požívat její plody a užitky a nakládat s ní (§ 123 obč. zák.). 

II. Podniká-li společně více osob ve sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. obč. zák., je majetek získaný při výkonu společné činnosti ve spoluvlastnictví všech účastníků sdružení (§ 834 obč. zák.). Jednotlivě určené věci, za něž je třeba považovat i pozemky, které byly poskytnuty pro účely sdružení, jsou v bezplatném užívání všech účastníků sdružení (§ 833, věta druhá, obč. zák.). 

Jestliže určité pozemky pronajímatel přenechal na podkladě nájemní smlouvy nájemci, aby je dočasně užíval nebo z nich bral užitky (§ 663 a násl. obč. zák.), je vlastníkem jiných než trvalých porostů nájemce (uživatel pozemku), pokud se s vlastníkem pozemku nedohodl jinak (§ 2 odst. 2, věta druhá, zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). 

Trestného činu krádeže se pak může dopustit pachatel, pokud si neoprávněně přisvojí jak věc získanou při výkonu společné činnosti ve sdružení, tak i věc (např. úrodu) získanou nájemcem jako přírůstek z pronajatého pozemku. 

III. Existence blízkého příbuzenského vztahu znalce ke státnímu zástupci činnému - byť jen dočasně - v projednávané trestní věci (např. vztah otce a syna) je sama o sobě skutečností vyvolávající pochybnost o nepodjatosti znalce bez ohledu na to, zda mohou být závěry znaleckého posudku zkresleny ve prospěch či v neprospěch obviněného. Jde zároveň o vadu, kterou nelze odstranit jinak, než opatřením nového znaleckého posudku zpracovaného jiným znalcem.

V řízení o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 4 o.s.ř.) soud není oprávněn zkoumat správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o.s.ř.).

Místem spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák., kterého se pachatel dopustí tím, že přepravuje drogy z České republiky do ciziny, je na území České republiky každé místo, kterým pachatel při vývozu drog projede. 

V případě tzv. tranzitního deliktu není v rozporu s požadavky vyplývajícími z ustanovení § 177 písm. c) tr. ř. na uvedení místa činu, jestliže žalobní návrh neobsahuje všechna místa, kde došlo k jeho spáchání. Pro stanovení místa příslušnosti určitého soudu pak není nezbytné, aby v žalobním návrhu bylo výslovně uvedeno také místo nacházející se v jeho obvodu.

Spor mezi akcionářem a akciovou společností o určení vlastnictví k nemovitosti vložené akcionářem do společnosti jako nepeněžitý vklad na zvýšení základního jmění, je sporem z právního vztahu souvisejícího se zvýšením základního jmění; k rozhodování o této věci je příslušný v prvním stupni krajský soud s působností ve věcech obchodních (§ 9 odst. 3 písm. c/ bod aa o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000).*)

Doba umístění osoby ve zdravotnickém zařízení na podkladě § 23 odst. 4 písm. b) zák. č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tj. z důvodů nesouvisejících s trestním řízením, se nezapočítává do doby trvání zadržení této osoby a rozhodování o její vazbě, a to ani tehdy, navazuje-li bezprostředně na propuštění ze zdravotnického zařízení její zajištění pro účely trestního řízení.

Teritoriální a věcné účinky prohlášení konkursu slovenským soudem v žádném směru nezasahují (a při absenci jiné úpravy v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána, ani nemohou zasahovat) do výkonu pravomoci českých soudů, vymezené ustanovením § 7 o. s. ř.