Sešit Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1-2/2010 byl vydán dne 15.3.2010.
Datum: 31.03.2009 Sp. zn.: 21 Cdo 887/2008 Nejvyšší soud
Datum: 31.03.2009 Sp. zn.: 29 Cdo 2270/2007 Nejvyšší soud
Datum: 18.06.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 583/2009 Nejvyšší soud
Datum: 03.09.2008 Sp. zn.: 11 Tdo 380/2008 Nejvyšší soud
Datum: 31.03.2009 Sp. zn.: 23 Cdo 2351/2007 Nejvyšší soud
Datum: 31.03.2009 Sp. zn.: 33 Cdo 2894/2008 Nejvyšší soud
Datum: 04.02.2009 Sp. zn.: 8 Tdo 46/2009 Nejvyšší soud
I. Jestliže si jednatel společnosti s ručením omezeným svévolně přisvojí svěřené peníze, které s ohledem na ustanovení § 40a, § 49a obč. zák. získal do majetku této obchodní společnosti její druhý jednatel trestným činem podvodu podle § 250 tr. zák. (srov. č. 36/2008 Sb. rozh. obč.), spáchá – za splnění dalších předpokladů – trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák., a nikoli trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák.*) Trestným činem zpronevěry je v takovém případě způsobena škoda na majetku společnosti s ručením omezeným, nikoli na majetku osob, na jejichž úkor byl předtím spáchán trestný čin podvodu.
II. Předmětem útoku trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák.**) je cizí věc získaná trestným činem jiné osoby než podílníka, přičemž není rozhodné, jakým trestným činem se tak stalo. Převedením na sebe nebo na jiného podílník získává dispoziční moc nad věcí, která byla získána trestným činem, a směřuje k realizaci užitku z věci, ať už pro sebe, nebo pro jiného. Jde však vždy o převedení s vědomím nebo souhlasem osoby, která ji získala trestným činem. Pokud by jednání, jímž dochází k převodu dispoziční moci na podílníka, bylo samo trestným činem proti majetku, nejde o podílnictví, ale o příslušný jiný trestný čin. *) Poznámka redakce: Nyní podle § 206 tr. zák. a § 214 tr. zák. **) Nyní podle § 214 tr. zák.
