Sešit č. 1-2/1964

Ve věcech, ve kterých došlo k pravomocnému rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzeného do 1. 1. 1962, se ust. tr. zák. č. 140/1961 Sb. užijí jen z hlediska, zda se podmíněně propuštěný ve zkušební době osvědčil nebo zda se zbytek trestu vykoná. Proto ust. § 298 tr. zák. nelze chápat tak, že v případech podmíněného propuštění osob, ke kterému pravomocně došlo před 1. 1. 1962 a k tomuto datu zbytek zkušební doby přesahoval 7 let, se tato zkušební doba zkracuje na max. hranici stanovenou v § 63 odst. 1 tr. zák. Jestliže soud v takovýchto případech, kdy k podmíněnému propuštění ve věcech pravomocně skončených před 1. 1. 1962 došlo až po tomto datu, rozhoduje o opětovném podmíněném propuštění, ust. § 64 odst. 4 tr. zák. se užije jen z hlediska, že opětovné podmíněné propuštění je možné po výkonu poloviny zbytku trestu. K té části znění, že k opětovnému podmíněnému propuštění uvedených v § 62 tr. zák. může dojít až po výkonu dvou třetin zbytku trestu, přihlédnout nelze.

Podle § 36 zák. o právu rod. děti, jichž rodiče mají různá příjmení, mají příjmení jednoho a téhož rodiče; další děti narozené z týchž rodičů nesou tedy příjmení, jež bylo určeno prvorozenému dítěti těchto rodičů jejich dohodou podle § 36 odst. 2 zák. o právu rod. a pod nímž bylo také toto prvorozené dítě zapsáno v knize narození.

Výše normy mank stanovená ředitelem podniku po projednání se závodním výborem ROH v rámci procenta z obratu jako ukazatele obchodně finančního plánu, stanoveného ministerstvem vnitřního obchodu pro jednotlivá sdružení a v rámci procenta z obratu stanoveného ředitelem sdružení pro jednotlivé podřízení podniky, je výší normy mank určenou na základě obecně platného právního předpisu; dohoda mezi hmotně odpovědným pracovníkem a podnikem, podle níž je norma manka stanovena odchylně, je neplatná podle § 36 odst. 1 obč. zák.

Je-li přístavba k rodinnému domku, který tvoří samostatné jmění manželky, součástí věcí ve smyslu § 24 obč. zák., nepatří do zákonného majetkového společenství manželů, i když byla provedena za trvání manželství. Po rozvodu manželství obývá tedy manžel místnost v této přístavbě bez právního důvodu a soud proto povolí jeho vyklizení z bytu.

Náhrada za právne zastúpenie v občianskoprávnych veciach sa posudzuje podla druhu veci, ktorej sa úkon týka a nie podla toho, podla ktorého právneho predpisu je nárok na náhradu škody uplatnený (§ 4 ods. 1 odv. tarifu, nar. Min. sprav. č. 115/1951 Zb.). Ak je teda žalobou uplatnený nárok na odškodnenie pracovného úrazu, je treba pre výpočet náhrady trov právneho zastúpenia použiť pol. 16 advokátskeho tarifu, a to bez ohladu na to, že odškodnenie sa uplatňuje podla občianskeho zákona. Výnimku tvoria iba tie prípady, kde ide o nároky na náhradu škody, ktorú zamestnanec spôsobil zamestnávatelovi úmyselne, kedy nejde o plnenie záväzkov vyplývajúcich z pracovného pomeru a jednanie zamestnanca nie je zamerané na plnenie jeho pracovných povinností.

Podmínky k uložení trestu zákazu činnosti podle § 49 tr. zák. jsou dány jen tehdy, jestliže mezi jednáním pachatele, kterým se dopustil trestného činu a činností, která by měla být zakázána, je přímá souvislost.

Nárok na jednorázové úrazové odškodnění za ztížení společenského uplatnění přechází na dědice, byl-li již oprávněným uplatněn. Tento nárok je nutno přiznat bez ohledu na to, jak dlouho poškozený po pracovním úraze žil.