Rok 2009

Není-li návrh na povolení oddlužení přes výzvu insolvenčního soudu doplněn o všechny zákonem požadované přílohy, insolvenční soud jej odmítne podle § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Zahájením trestního stíhání (sdělením obvinění) se přerušuje běh promlčecí doby a ohledně stíhaného činu počíná běžet nová promlčecí doba [§ 67 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. zák.]. Jestliže pouze v důsledku změny trestního zákona (např. novelou ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák. vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu trestního stíhání ke zmírnění právní kvalifikace již stíhaného činu, pak tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promlčecí doby, je podle § 16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 tr. zák. Změnou trestního zákona se zpětně neruší účinky úkonů, které byly učiněny podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby. *) *) Pozn.: srov. právní názor vyslovený v poslední větě ve vztahu k úpravě účinné od 1. 1. 2010 v ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Jestliže jednatel úpadkyně - společnosti s ručením omezeným uhradí státu ze svých peněz po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně v rámci ustanovení § 147a tr. zák., o účinné lítosti, některou z pohledávek uvedených v § 147 tr. zák., dluh úpadkyně vůči státu jako konkursnímu věřiteli tímto splněním v uhrazeném rozsahu zanikne. Nejde o plnění, které by po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně mělo být poskytnuto (namísto státu) do konkursní podstaty úpadkyně. Zanikla-li zjištěná pohledávka konkursního věřitele v souladu se zákonem po prohlášení konkursu na majetek úpadce jinak než poměrným uspokojením z majetku konkursní podstaty a konkursní věřitel nevzal přihlášku pohledávky v příslušném rozsahu zpět, jde v rozsahu takového zániku o pohledávku spornou. Jakmile tato skutečnost vyjde najevo v konkursním řízení, bude konkursní soud rozhodovat na schůzi věřitelů, které se takový věřitel zúčastní, o jeho hlasovacím právu podle § 10 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007. V rozvrhovém usnesení se v uspokojeném rozsahu ke zjištěné pohledávce takového konkursního věřitele nepřihlédne.

Obviněný je oprávněn vzít sám zpět své odvolání, i když je předtím podal prostřednictvím obhájce, neboť s opravným prostředkem zásadně disponuje ten, jehož jménem je podán. V případě, že obhájce je oprávněn jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli (§ 41 odst. 4 tr. ř.), zpětvzetí takového odvolání jen samotným obviněným je neúčinné. Nejde-li o případ, kdy obhájce může jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli, pak skutečnost, že obviněný zastoupený obhájcem vzal sám zpět své odvolání ani nezakládá důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., tj. že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít, a to ani tehdy, měl-li obhájce z důvodu nutné obhajoby.

Jestliže konkursní věřitel znovu přihlásí do konkursu prohlášeného podle zákona č. 328/1991 Sb. pohledávku, která již byla přezkoumána a o které dosud probíhá incidenční spor, konkursní soud řízení o v pořadí druhé přihlášce téže pohledávky zastaví pro překážku věci zahájené.

Pominou-li v průběhu přípravného řízení důvody nutné obhajoby, nezanikají tím bez dalšího práva a povinnosti ustanoveného obhájce k výkonu obhajoby obviněného. V takovém případě příslušný orgán činný v přípravném řízení předloží věc soudci, aby učinil opatření, jímž zruší ustanovení obhájce (§ 39 odst. 1 tr. ř). Nebylo-li ustanovení obhájce zrušeno podle § 39 odst. 1 tr. ř. před podáním obžaloby, pak povinnost obhájce k výkonu obhajoby obviněného neskončila v přípravném řízení, a proto orgán činný v přípravném řízení (např. státní zástupce) již není oprávněn rozhodovat o návrhu ustanoveného obhájce na určení výše odměny a náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 tr. ř., ale předloží takový návrh k rozhodnutí předsedovi senátu (samosoudci) příslušného soudu prvního stupně.

Bylo-li vyrovnání aktivního zůstatku na účtu clearingového a barterového systému podle smlouvy možné jen v rámci systému vůči jiným jeho účastníkům, nemohlo přijetí nabídky subjektem stojícím mimo systém vést k vyrovnání aktivního zůstatku bez zapojení tohoto subjektu do systému.